Čínské vesmírná stanice ,,Nebeský palác“ shořela nad Pacifikem
Pád vesmírné stanice
AKTUALIZOVÁNO
1
Trosky první čínské vesmírné stanice Tchien-kung 1 (Nebeský palác 1) dnes kolem 2.15 SELČ nad jižním Pacifikem vnikly do atmosféry Země a z velké části při návratu shořely. Informovaly o tom agentura Nová Čína a čínský kosmický úřad. Kam přesně dopadly zbytky stanice, které neshořely, Čína neinformovala. Podle odborníků, které citovaly agentury Reuters a DPA, spadly do moře nedaleko Tahiti.
Čínský kosmický úřad původně uváděl, že zařízení by mělo vstoupit do atmosféry mezi 2.11 a 3.33 SELČ nad jižním Atlantikem poblíž Sao Paula. Čínské úřady od začátku ujišťovaly, že lidem nehrozí téměř žádné nebezpečí a dopad větších úlomků stanice na pevninu je nepravděpodobný. Vědci už o víkendu předpokládali, že trosky se zřítí k Zemi dnes nad ránem.
Prakticky celá 8,5 tuny vážící stanice, která na oběžné dráze pracovala od roku 2011, byla podle čínského vesmírného úřadu zničena při vstupu do atmosféry. Stalo se tak údajně o něco dříve, než se původně předpokládalo.
Maybe the last images of #Tiangong1? Today morning (CEST) we tracked it at an altitude of 161 km and made new world exclusive #radarimages. It is still intact, no damage. Next measurement in ~21h, most probably it is down then. #Tiangong #radar #reentry #tira #space #image pic.twitter.com/gGtmxB0GmC
— Fraunhofer FHR engl. (@Fraunhofer_FHRe) 1. dubna 2018
Podle astrofyzika Brada Tuckera z Australské národní univerzity v Canbeře sice zhruba 90 procent Tchien-kungu 1 shořelo v atmosféře, „malé části se ale určitě dostaly až na povrch“. Zbytek, který tvořil jen deset procent hmotnosti stanice, podle Tuckera stále vážil asi 700 až 800 kilogramů. Jeho části spadly do moře zhruba sto kilometrů severozápadně od ostrova Tahiti ve Francouzské Polynésii.
„S největší pravděpodobností trosky skončily v oceánu a i kdyby na ně lidé narazili, vypadaly by jako odpad a rozeseté by byly na velkém území o rozloze tisíců čtverečních kilometrů,“ uvedl astrofyzik Tucker.
Také podle odborníka Evropské kosmické agentury Holgera Kraga, kterého oslovila agentura DPA, je velmi nepravděpodobné, že některá část stanice spadla na pevninu. Místo, mezi Tahiti a Americkou Samoou, kam Tchien-kung 1 i podle něj náhodou dopadl, se běžně využívá při řízených dopadech kosmického odpadu. „Nemohlo to dopadnout lépe,“ uvedl Krag.
Stanice Tchien-kung 1 je od roku 1957 padesátým největším objektem, který se nekontrolovatelně zřítil k zemi. Čína sice původně chystala její kontrolovaný návrat do atmosféry Země, ale to se nepovedlo, protože v březnu 2016 přestala reagovat na pokyny řízení a nakonec přestala fungovat úplně.
Původně měla být stanice vyřazena z provozu v roce 2013, ale mise byla opakovaně prodlužována. Díky ní mohli Číňané provádět experimenty, které jsou součástí ambiciózního čínského vesmírného programu. Jeho cílem je umístit na oběžnou dráhu kosmickou stanici se stálou posádkou do roku 2023.
Čínský bulvární list Global Times dnes napsal, že celosvětová pozornost věnovaná návratu stanice Tchien-kung 1 ukazuje, jak zahraničí Číně „závidí“ její vesmírný program. „Je normální, že se kosmické lodě vracejí do atmosféry, ale Tchien-kung 1 se dostalo tolik pozornosti částečně proto, že některé západní země se pokoušejí o mediální humbuk a házení špíny na rychle rostoucí čínský letecký a kosmický průmysl,“ napsal deník.
