Zboží v obchodech znatelně zdražilo. Inflace zaskočila analytiky i centrální banku

Spotřebitelské ceny v červnu zrychlily růst na 3,3 procenta z květnových 2,9 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a bydlení, ale dražší byl i alkohol a tabák. Naopak méně než před rokem lidé v červnu platili za dopravu a telekomunikační služby. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny zboží v červnu vzrostly meziročně o 3,4 procenta, ceny služeb o 3,1 procenta.

„K červnovému meziročnímu růstu inflace přispěly nejvíce ceny potravin, bydlení, ale také dražší alkohol a tabák. Ceny tabákových výrobků vzrostly ve srovnání s loňským červnem o více než 12 procent, ceny piva a vína byly vyšší o více než pět procent,“ řekla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy inflace překonala jak očekávání analytiků, tak České národní banky. Obecně se počítalo s meziročním růstem cen zhruba v pásmu od 2,5 do tří procent. „V porovnání s loňských červnem nejvýrazněji přispěly k růstu cenové hladiny zdražující alkohol a tabák. Tyto ‚neřesti‘ zdražují zejména kvůli letošnímu znatelnému navýšení spotřební daně, která se v cenách v obchodech projevuje postupně, ruku v ruce s tím, jak se prodejci zbavují starých zásob, pořízených ještě v době účinnosti nižší spotřební daně. Při vyloučení alkoholu a tabáku by inflace byla nižší, místo 3,3 procenta by činila 2,7 procenta, což znamená, že by zůstala v takzvaném tolerančním pásmu cílování inflace, které Česká národní banka stanovuje mezi jednoprocentní a tříprocentní úrovní meziroční inflace,“ míní Kovanda.

Výrazně více než před rokem platili spotřebitelé letos v červnu za ovoce, které zdražilo o 27,2 procenta. O téměř 16 procent zdražil cukr a téměř 13procentní zdražení statistici zaznamenali u mouky. O více než desetinu podražilo meziročně také vepřové a uzeniny.

Více peněz vydávali lidé také za bydlení. Ceny nájmů bytů stouply meziročně o 3,1 procenta. Za elektřinu lidé platili o 7,6 procenta více. vyšší byly také ceny vodného a stočného či plynu.

Vliv na zvýšení celkové cenové hladiny měly v červnu také ceny v oddíle stravování a ubytování. Ceny stravovacích služeb stouply podle statistiků o 5,5 procenta.

Naopak o 2,6 procenta klesly oproti loňskému roku ceny v oddíle doprava. O čtyři procenta zlevnily také ceny telefonních a faxových služeb

Ve srovnání s květnem vzrostly ceny v červnu o 0,6 procenta. Také v tomto případě byl vývoj ovlivněn zejména zdražováním alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Z potravin byly vyšší především ceny ovoce, které stouply o necelá procenta. Naopak ceny zeleniny či nealkoholických nápojů klesly.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka se v Česku inflace vymkla kontrole. „Kdo si myslel, že důsledky pandemie koronaviru nasměrují Českou republiku k deflaci, hluboce se spletl. V meziročním srovnání se zvýšily ceny potravin, stravovacích služeb, nájmů, elektřiny a celé řady dalších produktů i služeb. Lidé, kterým klesly příjmy, tak zažívají opravdu těžké časy,“ sdělil deníku Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Červnová inflace byla o 0,4 bodu vyšší, než odhadovala ČNB

Červnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byla vyšší než očekávaná jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, změny regulovaných cen, daňové úpravy a jiná administrativní opatření.

„Kladná odchylka cenového vývoje od prognózy souvisela zejména s výrazně vyšší než očekávanou jádrovou inflací,“ uvedl Král. V ní se podle něj pravděpodobně projevuje donedávna solidní příjmová situace domácností spolu s dočasně zvýšenými náklady firem v podmínkách koronavirové krize včetně vlivu oslabeného kurzu koruny. Lehce rychlejší ve srovnání s prognózou byl rovněž růst regulovaných cen.

Opačným směrem působil proti predikci o něco výraznější meziroční propad cen pohonných hmot odrážející předchozí kolaps světových cen ropy. Růst cen potravin vedle toho v červnu zrychlil v menší míře, než očekávala prognóza, nicméně zůstává vysoký. Nadále přitom odráží zesílenou poptávku po potravinách při zvýšených nákladech a nedostatku pracovníků v zemědělství v Evropě vlivem koronavirové pandemie. „Mírnější ve srovnání s prognózou byly také dopady změn nepřímých daní, což souviselo s poněkud pozvolnějším promítáním zvýšené spotřební daně na tabák do cen cigaret,“ uvedl Král.