Vláda pomohla rekordnímu dluhu neustálým navyšováním sociálních dávek

STÁTNÍ ROZPOČET

Vláda pomohla rekordnímu dluhu neustálým navyšováním sociálních dávek
Ekonomika

Ladislav Šustr

Kabinet Andreje Babiše (ANO) dostal tvrdý účet za dřívější rozhazování peněz z rozpočtu. Rekordním schodek ve výši 157 miliard přispěly i výdaje na sociální dávky, které se narostly přes 27 miliard korun. Ekonomové přitom na nedostatečné plnění rozpočtu poukazují již delší dobu.

Vláda si špatným plněním rozpočtu sama naběhla, když v minulém roce navyšovala sociální dávky kde se dalo. Důchody se po zákonné valorizaci dorovnávaly na průměrné zvýšení o 900 korun za měsíc již druhý rok po sobě. Do květnového rozpočtu to tak přineslo zátěž skoro dalších 14 miliard korun. Před koronavirovou krizí přitom padaly návrhy jak z hnutí ANO, tak ze sociální demokracie, že by se částka na příští rok měla ještě daleko více navýšit a přesáhnout přes 1000 korun v průměru.

Další nezanedbatelnou položkou, která zatížila rozpočet je navýšení rodičovského příspěvku, o který se uvnitř koalice strhl velký boj. Letos v lednu se navýšil o 80 tisíc korun na 300 tisíc, kdy na něj dosáhly rodiny s novorozenci i s dětmi do čtyř let, které rodičovskou nevyčerpaly. V květnu tak došlo k navýšení v rozpočtu o tuto položku za 5,3 miliardy korun.

Vláda se pod tlakem socialistů také rozhodla zrušit karenční dobu. Zaměstnanci tak měli nově možnost dostat dávku hned první den nemoci. Ještě v roce 2018 bylo nahlášeno 1849, 5 tisíce případů pracovní neschopnosti, o rok později, kdy přestala v polovině roku platit karenční doba, narostl počet nemocných o 65,3 tisíce. Před nárůstem případů a možnému zneužívání této dávky varovali kritici, kteří viděli za změnou pouze populistické gesto. Výplata nemocenské se tak navýšila v letošním květnu o 2,1 miliardy korun.

„Vláda v dobrých dobách místo úspor utrácela, takže výsledek květnového rozpočtu není překvapením. Zásah koronaviru byl ale natolik obrovský, že by zrušení žádné jednotlivé položky rozpočtu zásadně nepomohlo. Například zvýšení důchodů o 151 korun nad valorizaci statní kasu stálo do května 2,25 miliard. To je méně než 1,5 procenta schodku za prvních pět měsíců letošního roku. Téměř totožně nás stál vyšší rodičovský příspěvek,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom Roklen Dominik Stroukal.

Podle něj ale navyšování sociálních dávek jednoznačně přispělo k horšímu výsledku. „Pokud by byl schodek výsledkem protikrizových opatření, potom by se to dalo pochopit. Ve chvíli, kdy je jeho větší část způsobená navyšováním výdajů v tučných letech, odpustitelné to není,“ dodal Stroukal.

Rekordně vysoký schodek

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na rekordních 157 miliardy korun. Ještě v dubnu byl ve výši 93,8 miliardy korun. Současná částka je tak již 5,5krát vyšší než za celý loňský rok. Vláda by tak měla hledat varianty, kde ušetřit. „Politici, státní zaměstnanci i důchodci by se měli solidarizovat se soukromým sektorem, z jehož daní a odvodů se veřejný sektor platí. Vláda musí přijít s chytrými úspornými opatřeními, která zamezí explozivnímu růstu schodku státního rozpočtu, ale zároveň nepovedou k prohloubení ekonomické krize,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Zatímco soukromý sektor trpí kvůli negativním důsledkům pandemie koronaviru, veřejný sektor neprovádí žádná úsporná opatření. V důsledku tohoto vývoje se výrazně zhoršuje hospodaření státního rozpočtu,“ dodal.

Foto: ECHO24