ČNB v alternativním odhadu počítá s poklesem HDP až o 13,5 procenta
POKLES HDP
1
Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s pomalejším opadnutím první vlny pandemie koronaviru a zároveň s nástupem další vlny na konci letošního roku, by mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta. Vyplývá to ze Zprávy o inflaci, kterou v pátek zveřejnila Česká národní banka.
Podle tohoto scénáře by Evropu zasáhla druhá vlna pandemie koncem letošního roku. Vládní karanténní opatření by byla opět zavedena na dva měsíce od října do Vánoc, ale v podstatně menším měřítku než během první vlny.
Další méně negativní scénář ČNB počítá s déletrvající pandemií a rovněž delšími negativním dopady v zahraničí. Podle něj by česká ekonomika letos klesla o 10,1 procenta a příští rok by stoupla o 3,2 procenta.
V základním scénáři počítá prognóza ČNB letos s poklesem ekonomiky o osm procent a příští rok s růstem o čtyři procenta. I přes obnovení růstu se ale podle něj ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru.
"Doplňující negativní scénáře je potřeba chápat jako určité teoretické cvičení, přitom scénáře nepředjímají a nenaznačují, jak konkrétně by centrální banka v dané situaci reagovala," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
U všech scénářů, včetně toho základního, je podle něj třeba mít na paměti, že není vůbec jisté, zda by se řada ekonomických proměnných skutečně vyvíjela tak, jak scénáře předpokládají, tedy zda by očekávanému propadu HDP odpovídal odhadovaný vývoj inflace, mezd či měnového kurzu. "Jde jen o určité předpoklady modelu centrální banky, tyto předpoklady jsou nastaveny tak, jak uvedené vazby fungovaly v minulosti, případně jsou mírně expertně poupraveny, ale současná situace je natolik mimořádná, že tyto vazby platit nemusí," upozornil.
Například scénář s druhou vlnou pandemie podle Seidlera ukazuje na snížení úrokových sazeb centrální banky do záporných hodnot, což by reálně zřejmě ČNB neučinila. "Je tak patrné, že v tomto scénáři by ČNB přistoupila k méně standardním nástrojům měnové politiky, ať by šlo o zahájení kvantitativního uvolňování či znovuobnovení kurzového závazku," uvedl.
Model nejhoršího scénáře zároveň počítá příští rok s oslabením koruny až na 31,6 koruny za euro. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale označil za nepravděpodobné úvahy, že by koruna mohla skutečně oslabit až například na 32 korun za euro. "Je to úroveň, kterou si však fakticky nedokážu představit po dobu mého mandátu jako guvernéra ČNB. To by muselo být spojené s nějakou apokalypsou," uvedl. Zároveň vyloučil v dohledné době zavedení kurzového závazku, tedy spuštění devizových intervencí jako v listopadu 2013.
