Koronavirus v USA zasahuje hlavně černochy. Sanders viní „systematický rasismus“
Oběti koronaviru
NOVÉ
1
Spojené státy si v těchto dnech kladou zásadní otázku. Proč na některých místech v zemi dopadá koronavirus nepoměrně více na místní černošské obyvatelstvo. Všiml si toho deník The New York Times, který zpracoval data zveřejněná několika státy a velkými městy. Podle něj za tímto úkazem stojí hluboce zakořeněné nerovnosti v přístupu ke zdrojům a zdravotní péči u této americké menšiny, což si rovněž myslí ještě nedávný prezidentský kandidát Bernie Sanders. Šéf Bílého domu Donald Trump chce odpovědi.
Statistiky jsou zatím neúplné, jelikož řada místních samospráv nezveřejňuje u nakažených a zemřelých jejich etnický původ. Už jen náznaky z prvních dostupných čísel však donutily některé činitele uvažovat o opatřeních, jež je potřeba přijmout, aby se zabránilo devastaci černošských komunit.
V Chicagu má tmavou pleť asi polovina všech nakažených a 72 procent obětí covid-19, ačkoliv tam černoši tvoří jen necelou třetinu populace. Obdobné údaje hlásí také státy Illinois a Michigan. Až 70 procent všech zemřelých v Louisianě jsou černoši, ačkoliv jich je v tomto jižanském státu jen třetina. Nesoulad platí také v Las Vegas, Severní a Jižní Karolíně či Connecticutu.
Podle britské stanice BBC se zase 68 procent úmrtí z amerického Chicaga týká právě černošského obyvatelstva, které ve městě tvoří asi 30 procent populace.
African American share of the population:
— ian bremmer (@ianbremmer) April 7, 2020
Louisiana 32%
Illinois 15%
Michigan 14%
N Carolina 22%
Chicago 30%
Share of covid-19 deaths:
LA 70%
IL 42%
MI 41%
NC 22%
Chicago 69%
Bill de Blasio, starosta New Yorku, který je s téměř 7 tisíci úmrtími nejvíce zasaženým městem USA, před pár dny uvedl, že 34 procent zemřelých na covid-19 patřilo k hispánské, 28 procent k černošské, 27 procent k bělošské a sedm procent k asijské komunitě. Hispánci podle posledního sčítání lidu z roku 2010 tvořili v New Yorku necelých 24 procent obyvatel, Afroameričané přes 25 procenta a běloši více než 33 procent.
Statistiky zaskočily i amerického prezidenta Trumpa. „Čím to je, že je komunita Afroameričanů tak moc, mnohonásobně víc (zasažena) než kdokoliv jiný?“ zeptal se minulý týden na tiskovém brífinku a dodal, že federální úřady zveřejní statistiky, které by měly pomoci s tímto fenoménem bojovat.
Pro řadu expertů v oblasti veřejného zdraví však není problém tento úkaz vysvětlit. Podle jejich názoru za ním stojí dlouhotrvající společenské nerovnosti. Černoši v USA častěji než jiná etnika pracují v zaměstnáních, která nelze vykonávat z domova, což je vystavuje většímu riziku nákazy ve veřejné dopravě či v práci. Mnoho černochů také nemá zdravotní pojištění a naopak je u nich větší pravděpodobnost, že mají dlouhodobé zdravotní problémy.
Takto to také vidí senátor Bernie Sanders, donedávna ještě prezidentský kandidát. Sanders se nechal slyšet, že disproporční rozdíl je výsledkem „systematického rasismu“ který prostupuje americkou společnost, a „nefunkčního zdravotnického systému“.Podle předběžných informací také lékaři lidi tmavé pleti v menší míře posílají na testy na koronavirus a onemocnění se u nich proto častěji zjistí až v pozdější fázi nemoci, kdy už může být na léčbu pozdě. Jejich vyšší úmrtnost může způsobit také zvýšený stres z práce či nedostatek spánku, což může vést k rychlejšímu stárnutí a oslabování imunitního systému.
Experti se často shodují, že současná pandemie zdůrazňuje již existující nerovnosti ve společnosti a jejich dopady na zdraví obyvatel. Ještě před jejím vypuknutí například v Chicagu platilo, že se místní černošští obyvatelé dožívali v průměru 8,8 let méně, než tamní běloši.
Doktorka Jeanette Kowaliková z města Milwaukee hlásí, že 70 procent nakažených tvořili Afroameričané. Podle ní je důvodem to, že častěji trpí ještě dalšími dlouhodobými obtížemi. „Afroameričanům se diagnostikuje více dlouhodobých smrtelných onemocnění, nemoci srdce, cukrovka, astma nebo obezita,“ řekla BBC.
