Německá města jedno za druhém vyhlašují klimatickou krizi
postupim v braniborsku
Německá Postupim ve středu jako druhé hlavní město některé ze 16 spolkových zemí vyhlásila stav klimatické nouze. Krok, k němuž sáhly i desítky dalších německých obcí, má vést k tomu, aby opatření směřující k ochraně klimatu měla v městském rozhodování vyšší prioritu než dosud.
Primátor města se 172 000 obyvateli Mike Schubert (SPD) označil středeční rozhodnutí zastupitelstva za konstruktivní, zároveň ale upozornil, že může zásadně změnit dosavadní způsob činnosti tohoto orgánu. Veškeré návrhy totiž bude od příštího března nutné posoudit i z hlediska jejich dopadu na klima.
Středeční usnesení také počítá s tím, že braniborská metropole zlepší využívání energie u městských budov, bude hledat cesty, jak zlepšit ochranu stromů a zeleně a také rychleji rozšiřovat cyklostezky. Prozkoumat mají politici i možnosti změny financování městské dopravy. Na zasedání postupimské klimatické rady budou navíc do budoucna zváni i zástupci hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), které se zasazuje za důslednější boj proti změnám klimatu.
Stav klimatické nouze v Německu jako první už 2. května vyhlásila Kostnice. Od té doby k tomuto opatření přistoupily desítky dalších měst, včetně Kolína nad Rýnem, Kielu, Saarbrückenu či Karlsruhe.
Spolková republika plánovala, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů zhruba o 32 procent. Vláda velké koalice CDU/CSU a SPD se proto chce soustředit na splnění dalšího cíle, kterým je pokles emisí CO2 do roku 2020 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Emise CO2 se Německu daří snižovat ve všech sektorech s výjimkou dopravy, kde zůstávají prakticky na úrovni roku 1990. V zemědělství mezi lety 1990 a 2017 klesly o 16 procent, v energetice, která však zůstává dlouhodobě kvůli uhelným elektrárnám největším znečišťovatelem, o 29,6 procenta, v průmyslu o 33,4 procenta a v sektoru likvidace odpadů dokonce o 73,5 procenta.