Proč svoboda přeje inovacím? Čemu vděčíme za současné technologie?

Svět je na tom vlastně docela dobře. V době, kdy na planetě stále zuří pandemie koronaviru a západní města se zdají na pokraji revoluce, se to může jevit jako odvážné tvrzení. Nicméně jak dokazuje Matt Ridley ve své nové knize How Innovation Works: And Why It Flourishes in Freedom (Jak funguje inovace a proč se jí daří ve svobodě), svět v relativně krátké době prodělal technologickou a vědeckou revoluci, jejíž hranice jsou teoreticky nedosažitelné. Problémem však může být postupné odbourávání svobody, což vede ke stagnaci a úpadku. Jednou z brzd současného Západu je podle něho neuvěřitelná míra přeregulovanosti.

Matt Ridley (62) je britský novinář, podnikatel, popularizátor vědy a šlechtic. Zasedá za konzervativce ve Sněmovně lordů jako pátý vikomt Ridley, i když na veřejnosti tento titul příliš neužívá. Věří, že technologický pokrok by mohl vyřešit většinu problémů lidstva, pokud se mu dá volný průchod.

Čtyři muži a parní stroj

Svoboda je podle Ridleyho naprosto zásadní, neboť drtivá většina vynálezů, na rozdíl od všeobecně sdílených mýtů, nemá jednoho vynálezce. Autor to například dokazuje na jednom ze zásadních objevů, které změnily lidstvo, na parním stroji. Že pára může pohánět věci, se tak nějak tušilo již dávno. Už antika znala jednoduché hračky na páru. Praktické využití nikoho nenapadlo. To se začalo měnit na konci sedmnáctého století a na začátku osmnáctého, kdy se o vynález parního stroje přičinilo hned několik mužů. Prvním z nich byl Francouz Denis Papin, který však trávil hodně času v Londýně. Ten se jako první začal zabývat využitím páry, dnes je znám hlavně díky sestrojení Papinova hrnce, nebyl však schopen vyrobit funkční parní stroj.

S tím přišel až Thomas Savery, jeho vynález však byl nevýkonný a v reálném životě se příliš neuchytil. První takovou věc s praktickým využitím vymyslel Thomas Newcomen v roce 1712. Jeho zařízení dokázalo vypumpovat vodu z šachet, spotřebovávalo však neuvěřitelné množství energie, nevyplatilo se proto instalovat je jinde než v blízkosti uhelných dolů, kde byl dostatek levné energie po ruce. Nakonec v roce 1776 Newcomenův nápad vylepšil James Watt, čímž umožnil jeho využití i jinde než při těžbě uhlí. Průmyslová revoluce mohla začít.

Podle Ridleyho není náhoda, že parní stroj byl vynalezen zrovna v Británii a zrovna v této době. Británie byla na tehdejší poměry svobodnou vzdělanou zemí, kde si lidé navzájem vyměňovali poznatky, kradli si nápady a opisovali od sebe. Ve velkých uhelných pánvích existoval dostatek energie k pohánění strojů a současně velký hlad po tom, udržovat doly nezaplavené. Na řešení problému pracoval velký počet chytrých hlav.

Celý text Ondřeje Šmigola si můžete přečíst na EchoPrime ZDE nebo v tištěním vydání Týdeníku Echo.