Další případy afrických opičích neštovic. První nemocné potvrdily Španělsko, Itálie i Švédsko

Další evropské země ve čtvrtek ohlásily první případy opičích neštovic. V Madridu se nemoc potvrdila u sedmi mužů, Itálie a Švédsko mají po jednom případu. Výskyt této vzácné nemoci, dosud známé především z Afriky, tento týden potvrdily i Británie a Portugalsko, uvedla agentura AP. První podezření na nemoc hlásí i Francie.

V Madridu zdravotnické úřady výskyt nemoci prověřují u 22 osob. „Je však možné, že se v příštích dnech objeví více případů,“ uvedl zástupce radního pro zdravotnictví v madridské oblasti Antonio Zapatero. Nakažení mají podle úřadů mírný průběh nemoci.

Svůj první případ ve čtvrtek ohlásila Itálie. V Římě skončil v izolaci mladý italský turista, který se nedávno vrátil z Kanárských ostrovů, a další dva případy hygienici prošetřují. Ve Švédsku čtvrtek úřady rovněž potvrdily jeden případ opičích neštovic.

První podezření na nemoc hlásí i Francie. Případ byl zjištěn v centrální oblasti země Île-de-France.

V uplynulých dnech výskyt nemoci zaznamenaly Británie a Portugalsko, kde se počet nakažených zvýšil na 14. Britské úřady uvedly, že v zemi se případy prokázaly hlavně u homosexuálů a bisexuálů či mužů, kteří měli pohlavní styk s dalšími muži.

Nemoc obvykle nemá vážný průběh a jejími příznaky jsou například horečka či bolesti hlavy a svalů, uvedla agentura AFP. Nemoc trvá až tří týdny, aniž by nemocný musel dodržovat specifickou léčbu. Smrtnost opičích neštovic se velmi různí, nepřesahuje ale deset procent nakažených. V minulosti se prokázalo, že očkování proti neštovicím má účinnost ve výši 85 procent také v případě opičích neštovic.

První letošní případ opičích neštovic v Evropě se prokázal na začátku května u muže cestujícího z Afriky do Británie. Od roku 2020 se Africe podařilo úspěšně čelit řadě ohnisek opičích neštovic. Rozšíření nemoci do neafrických zemích však mezi odborníky vzbudilo otázky, například ohledně mutace viru či nových způsobů přenosu.

Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány u člověka v 70. letech minulého století v Kongu. Posléze byly hlášeny případy i z dalších afrických zemí. Název dostaly podle opice makaka, u něhož byl virus poprvé objeven koncem 50. let 20. století.