Stát může dál „šmírovat“. Ústavní soud odmítl zrušit uchovávání citlivých údajů
Rozhodnutí ÚS
NOVÉ
1
S velkou mírou kritiky se setkal Ústavní soud, který zamítl zrušení právní úpravy na plošné sledování lidí. To je obsaženo v zákoně o elektronických komunikacích, trestním řádu, zákonu o Policii ČR a ve vyhlášce o uchování, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů. V praxi to tak znamená, že operátoři mohou nadále uchovávat citlivé údaje o volání a návštěvách webových stránek až půl roku. Panují tak stále obavy, že data mohou být lehce zneužita.
Zrušit právní úpravu požadovala skupina 58 poslanců už před dvěma lety. Podle zákonodárců z šesti poslaneckých klubů jde tímto zákonem o porušení ochrany soukromí a osobních údajů. Poslanci také napadli, že je půlroční shromažďování citlivých údajů velmi dlouhé. Nejhlasitěji se proti úpravě vymezovali Piráti, podle kterých jsou záznamy o hovorech a navštívených webech monitorovány i přes rozpor s Listinou základních práv Evropské unie. Ústavní soud však zrušení zákona odmítl.
„Plošné uchovávání provozních a lokalizačních údajů představuje snahu státu neztratit se v době informační společnosti a mít v rukou efektivní nástroje k plnění svých úkolů – zde zejména v oblasti bezpečnosti státu a jeho obyvatel. Principiálně proto z pohledu Ústavního soudu nelze data retention zavrhovat. V každém případě však shromažďování a zadržování provozních a lokalizačních údajů znamená zvlášť závažný zásah do soukromí prakticky všech obyvatel České republiky,“ uvedla k nálezu mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Podle Ústavního soudu je každé vyžádání citlivých údajů důkladně zváženo a přezkoumáno. Proti nálezu se postavila ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, podle které právní úprava neskrývá dostatečné záruky proti úniku či zneužití dat, jejichž sbírání stát ukládá a tím i umožňuje soukromým subjektům. „Většina pléna vychází z přesvědčení, že zrušení napadené úpravy by vyvolalo jakýsi chaos, menší transparentnost, vyšší riziko zneužití dat, případně by situaci uvrhlo do „legislativního stínu“. Nedomnívám se, že tyto obavy jsou na místě,“ uvedla ve stanovisku Šimáčková.
S nálezem se nesmířil poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který byl jedním z 58 poslanců, kteří zrušení právní úpravy v roce 2017 navrhli. „Piráti proti plošnému sledování občanů vystupují dlouhodobě, nechceme žít v orwellovském světě, kde je každý neustále monitorován. Okamžitě proto začneme pracovat na zrušení či omezení data retention pomocí novely zákona,“ uvedl po rozsudku Mikuláš Ferjenčík.
Piráti také upozorňují, že reálně se objasněnost sběrem dat nezvýšila. „Přitom jen v roce 2016 požádala policie o uchování dat u téměř půl milionu případů. Náklady na uchovávání takového množství dat jdou do stamilionů korun,“ uvedli Piráti.
Krize kvůli elektroměrům
Piráti byli přitom kvůli šmírování pod palbou kritiky. Může za to nápad pražského vedení, které chtělo pomoci hlavnímu městu s bytovou krizí. Praha si tak chtěla nechat vypracovat analýzu prázdných bytů pomocí dat z elektroměrů. Nevyužívané nemovitosti by pak Piráti napadli daní. Nápad vyvolal krizi ve vedení hlavního města, kdy předseda TOP 09 Jiří Pospíšil označil záměr za zásah do soukromí a vlastnických práv.
„Považujeme za nepřijatelné, aby docházelo ke šmírování konkrétních fyzických či právnických osob, zda a v jakém množství odebírají elektřinu, a podle toho jim hrozit uložením nové daně. Tak to od Pirátů na počátku jasně zaznělo a my to považujeme za nepřijatelný zásah do soukromí a vlastnictví lidí,“ řekl Pospíšil.
Po několikadenní hádce však Piráti od nápadu ustoupili. Koalice se shodla také na tom, že i když analýzu dělat nebude a neví tedy, kolik prázdných bytů ve městě je, bude tento problém řešit. Zástupci koaličních stran se domluvili na tom, že budou usilovat o pozitivní motivaci majitelů. Ta může mít například tu podobu, že majitelé pronajímající svoje byty budou mít nižší daň z příjmu z pronájmu.
