WHO vyjádřila velké obavy o zdraví migrantů u hranic EU s Běloruskem

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes vyjádřila vážné obavy o zdraví tisíců migrantů, kteří táboří v příhraničních oblastech v Bělorusku a snaží se dostat do Evropské unie. WHO vyslala tým odborníků do Litvy, aby přinesl rychlé zhodnocení situace tamních běženců, a zjistila, že nějakou formu zdravotní pomoci potřebuje 60 procent z nich. Humanitární organizace Člověk v tísni uvolnila půl milionu korun na pomoc lidem na polsko-běloruských hranicích.

WHO připomněla, že tisíce migrantů bez dokladů především z Blízkého východu a Afriky v posledních měsících přicházejí do Běloruska, Lotyška, Litvy a Polska, a vyzvala „všechny státy“, aby chránily jejich zdraví.

„Mám velké obavy o tisíce zranitelných lidí, kteří uvázli v zemi nikoho na hranicích Běloruska s Polskem, Lotyšskem nebo Litvou a s blížící se zimou jsou vydáni na milost a nemilost počasí,“ uvedl šéf evropské sekce WHO Hans Kluge v tiskovém prohlášení.

„S těmito migranty musí být nakládáno s úctou a respektem, na něž mají na základě mezinárodního práva nárok. To se týká i jejich zdraví,“ zdůraznil ředitel evropské sekce WHO. Připomněl, že migranti včetně žen a dětí spí ve velmi chladném počasí venku a že několik běženců v oblasti již zemřelo.

Evropská unie viní režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že migranty k jejím hranicím dopravuje záměrně a mstí se tak za unijní protiběloruské sankce. Ve čtvrtek EU informovala, že chystá tresty pro aerolinie podílející se na dopravě migrantů. V reakci na to dnes turecké úřady podle agentury AFP oznámily, že vydaly zákaz prodávat letenky do Běloruska občanům Iráku, Sýrie a Jemenu. Běloruská letecká společnost Belavia dříve uvedla, že dneškem počínaje nebude na žádost Ankary občany těchto zemích přepravovat.

Člověk v tísni dal půl milionu korun na pomoc

Humanitární organizace Člověk v tísni uvolnila půl milionu korun na pomoc lidem na polsko-běloruských hranicích. Uvedla to v dnešní tiskové zprávě. Na běloruské straně přebývají u hraničního plotu podle mluvčí polské pohraniční stráže asi tři až čtyři tisíce lidí z krizových oblastí, kteří se touží dostat do Evropské unie.

Polsko i EU obviňují běloruského autoritářského prezidenta Lukašenka, že do Běloruska nechává dovážet lidi v zoufalé situaci ze zemí jako Irák nebo Sýrie a využívá je jako zbraň v hybridní válce proti sedmadvacítce v odplatě za to, že na jeho režim uvalila sankce kvůli represím proti prodemokratické opozici a porušování lidských práv.

V Polsku v příhraničním pásmu platí výjimečný stav, do oblasti nemají přístup humanitární pracovníci ani novináři.

„Zhoršující se počasí, klesající teploty, pohyb v neprostupném lese plném bažin a močálů a zákaz přístupu humanitárních organizací dostává lidi na hranicích do stale zoufalejší situace. Na místě se pohybuje mnoho zranitelných osob, seniorů, žen a dětí,“ uvedl Člověk v tísni. Podle něj minimálně 15 lidí zemřelo a další tisíce mohou být ohroženy na životě.

Podle organizace je zjevné, že se Polsko nemůže schématu běloruské vlády podřídit. Způsob, jakým reaguje, ale považuje za disproporční, nehumánní a otevírající dveře k humanitární krizi v příhraniční zóně. „Zamezením přístupu zdravotníků a humanitárních pracovníků do příhraniční zóny se Polsko ocitá na hraně porušování mezinárodního humanitárního práva. Dle dostupných informací dochází i k porušování pravidel azylového řízení,“ uvedl Člověk v tísni.

Organizace Human Rights Watch vyzvala k tomu, aby EU a její členské státy ve spolupráci s Polskem okamžitě zajistily přístup humanitární pomoci do pohraničních oblastí.

Člověk v tísni uvolnil 500 000 korun z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni pro konsorcium nevládních organizací Grupa Granica, jejíž dobrovolníci poskytují uprchlíkům humanitární pomoc, monitorují situaci, přinášejí svědectví a poskytují právní služby potřebné k zahájení azylového řízení.