Uznávání protilátek vláda dál ignoruje. Nezvrátil to ani verdikt soudu o diskriminaci

Mají protilátky, ale žádný pozitivní test. Vláda stále odmítá možnost uznat laboratorní prokázání protilátek v krvi jako průkaz bezinfekčnosti, který by mohl usnadnit povinnost testování podle odhadů značně velkému množství lidí. Nepohnul s tím ani Nejvyšší správní soud, který sestřelil další z celé řady vládních opatření a konstatoval, že vláda tyto lidi diskriminuje. V některých zemích tato praxe funguje, odborníci se však na její průkaznosti neshodnou.

V Česku se podle dřívějších odhadů odborníků mohlo reálně nakazit koronavirem přes čtyři miliony lidí, jen menší část z nich však zachytily PCR či antigenní testy. Zatímco lidé s pozitivním záchytem dostávají na půl roku potvrzení o bezinfekčnosti, zbytku nezbývá, než se opakovaně testovat či podstoupit očkování. To platí i v případě cestování, zatímco některé státy nečekají a protilátky v krvi uznávají, Česko to zatím odmítá.

Podle Nejvyššího správního soudu, který má v gesci řešit nařízení podle nového pandemického zákona, však označil takové jednání za diskriminaci. V rozsudku k nyní už zrušenému květnovému nařízení konstatoval, že bylo nezákonné umožňovat vstup na akce či do podniků jen na základě testů, očkování či prodělaného onemocnění zachyceného při testování.

„Tím, že odpůrce nezahrnul laboratorní vyšetření na protilátky mezi podmínky pro vstup do některých vnitřních prostor či účast na hromadných akcích, aniž by to řádně zdůvodnil, se dopustil libovůle a diskriminace těch, kterým byly protilátky laboratorně naměřeny,“ stojí v rozhodnutí.

Na soud se obrátil lékař v Brna, který v minulosti nebyl ani pozitivně testovaný na covid-19, ani očkovaný. Měl však protilátky třídy IgG, což prokázala certifikovaná laboratoř. Muž poukazoval na diskriminaci a na to, že ministerstvo řádně nezdůvodnilo rozdílné zacházení s různými skupinami lidí, kteří jsou teoreticky odolní vůči onemocnění covidem-19.

Podle lékaře obsahovalo opatření vnitřní rozpor. Umožňovalo vstup těm, u kterých se protilátky jen předpokládají na základě očkování nebo prodělané nemoci, a nikoliv těm, kteří protilátky prokazatelně mají. Soud dal lékaři zapravdu. „Lze říci, že postavení osob s naměřenými protilátkami je s ohledem na cíl, který odpůrce mimořádným opatřením sleduje, dokonce silnější, protože tyto osoby protilátky prokazatelně mají, zatímco u osob vyléčených či očkovaných odpůrce (ministerstvo zdravotnictví, pozn. red.) přítomnost protilátek pouze předpokládá, jak navrhovatel správně upozorňoval,“ stojí v odůvodnění.

Ministerstvo v odůvodnění mimořádného opatření ani ve vyjádření pro potřeby soudu neuvedlo žádný legitimní důvod pro odlišné zacházení mezi očkovanými a vyléčenými na jedné straně a lidmi s laboratorně potvrzenými protilátkami na druhé straně, podle soudu tak tyto lidi diskriminoval. Důvodem pro odmítání je však dlouhodobě podle vlády to, že zatím není stanovena hladina protilátek, kterou lze považovat za bezpečnou. Takový postoj zastávají i někteří odborníci, podle epidemiologa Petra Smejkala například hraje roli i rozdílná metodika laboratoří v měření protilátek či skutečnost, že roli hraje i buněčná imunita a hladina protilátek může u každého klesat v různém tempu.

Uznávat protilátky nedoporučila v červnu ani klinická skupina ministerstva zdravotnictví, v současnosti ministrův hlavní poradní orgán ve věcech covidu-19. Mezi důvody kromě těch již zmiňovaných však na první místě zápis z jednání skupiny jmenuje obavy z finančních dopadů do státního rozpočtu, pokud by stát musel testy hradit. U tří členů však uznávání protilátek našlo zastání.

Jak uvádí zápis, neuznávání protilátek je podle nich do budoucna odborně těžko obhajitelné rozhodnutí. Jednou z nich byla imunoložka Hana Roháčová, která deníku Echo24 k zápisu z jednání sdělila, že i nadále je cílem maximální proočkovanost a u protilátek není jisté, po jakou dobu vydrží, což budí otázky jako v jakých intervalech opakovat jejich testování či jakou stanovit hladinu.

„Já osobně bych byla pro časový interval 3 měsíců po jejich zjištění. Ale znovu, po 3 měsících by se měly protilátky stanovovat znovu? To je těžko myslitelné. Nebránila bych se tedy arbitrážně uznaným 3 měsícům po prvním zjištění (otázka je indikace, tedy proč to bylo prováděno) a dále už by se mělo přistoupit k očkování,“ uvedla pro deník Echo24 Roháčová.

Tímto způsobem k tomu už přistupují některé další země. Například do Rakouska je tak možné přicestovat s potvrzením o laboratorně zjištěných protilátkách v posledních třech měsících. Černá Hora pak uznává jako průkaz bezinfekčnosti protilátky zjištěné v posledních 30 dnech. Ministerstvo k rozhodnutí soudu uvedlo, že odborné argumenty pro odmítání testů protilátek zveřejní a aktualizuje do stávajícího opatření, k tomu zatím nedošlo. Změna není ani v nových opatřeních týkajících se jiných restrikcí, například cestování.