Proces poslal na šibenici 11 lidí. Šedesát hodin soudu se Slánským je on line

Kompletní záznam

Proces poslal na šibenici 11 lidí. Šedesát hodin soudu se Slánským je on lineNOVÉ
Proces s Rudolfem Slánským Foto:

Foto: Twitterový účet Philippe Reynier

1
Domov
Sdílet:

Celý osmidenní proces s někdejším generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa Rudolfem Slánským je nyní možné si poslechnout. Dohromady 184 magnetických pásek vystačilo na šedesát hodin zvuku. Kompletní záznam s výslechy Slánského a dalšími obviněnými na svém webu nabízí Český rozhlas Radiožurnál.

Kromě výslechů Slánského se jedná i o obviněné Bedřicha Gemindera, Vladimíra Clementise, Josefa Franka, Evžena Löbla, Karla Švába a Bedřicha Reicina. Sedmý den vypovídali znalci a obhájci a osmý den soud vynesl rozsudek. Padlo 11 rozsudků smrti a tři doživotní tresty. Bývalý generální tajemník komunistické strany Slánský byl popraven.

Vzácný materiál objevil před pár měsíci správce konkurzní podstaty ve zkrachovalé továrně v Panenských Břežanech. Nalezené bedny obsahovaly různorodé materiály – negativy obrazu a zvuku, duplikační kopie, magnetofonové pásky, kombinované kopie a také přefocené kopie archivních dokumentů z provenience ÚV KSČ.

Správce konkurzní podstaty po nálezu kontaktoval historika Jiřího Padevěta, který se obrátil na historiky Petra Blažka a Petra Kouru, kteří se věnovali prezentaci záznamu procesu s Miladou Horákovou. Blažek na základě nálepek na bednách s nápisem Československý státní film a textem „Výpověď Margolia“ identifikoval materiály jako záznamy z procesu se Slánským. První digitalizované záznamy na svém webu zveřejnil Národní archiv.

V souvislosti s nálezem vyšlo také najevo, že Národní archiv nemá mezi svými dokumenty soudní spis z procesu, ačkoli by zde měl být uložen. Z někdejšího pražského krajského soudu, kde podle archivářky Aleny Šimánkové spis ležel do 90. let minulého století, pravděpodobně nikdy do centrálního archivu nedoputoval. Historikové chtějí, aby stejně jako záznam z procesu s Miladou Horákovou se i proces se Slánským stal archivní kulturní památkou.

Soud s Rudolfem Slánským byl součástí série politických čistek, jejichž prostřednictvím se Moskva po sovětsko-jugoslávské roztržce v roce 1948 snažila utužit disciplínu ve vedení ostatních komunistických států. Hlavním cílem Josifa Stalina bylo zabránit dalšímu odcizování států v područí Sovětskému svazu, jak se tomu stalo v Jugoslávii pod vedením Josipa Broze Tita.Proces byl znám rovněž po delším úředním názvem Proces s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. Byl zahájen před Státním soudem v Praze 20. listopadu 1952. Kromě Slánského usedlo na lavici obžalovaných dalších 13 významných představitelů vládnoucího režimu. Byli jimi ministr zahraničí Vladimír Clementis,náměstek ministra financí Otto Fischl,zástupce generálního tajemníka KSČ Josef Frank, přednosta národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky Ludvík Frejka,vedoucí mezinárodního oddělení ÚV KSČ Bedřich Geminder nebo náměstek ministra zahraničních věcí Vavro Hajdů.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: „Jsou moje, jen jsem si je odložil,“ tvrdí muž o dokumentech z procesu se Slánským

Sdílet:

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články