Babiš může podpořit fond obnovy, společné dluhy a daně. ANO vyměklo, míní Skopeček

SNĚMOVNA SCHVÁLILA KROK K INTEGRACI EU

Babiš může podpořit fond obnovy, společné dluhy a daně. ANO vyměklo, míní Skopeček
Premiér Andrej Babiš. Foto: Shutterstock
Domov

Vojtěch Šeliga

Plán na obnovu EU po koronavirové krizi je podle kritiků nenápadným krokem k další integraci EU. Srovnáván je s Maastrichtskou smlouvou, která přinesla euro. Kromě společného dluhopisu jsou v plánu obnovy i společné evropské daně. A hned čtyři. Čeští poslanci v pátek jednali o tom, s jakým mandátem vyšlou na summit EU premiéra Andreje Babiše (ANO). Poslanci hnutí ANO se nakonec postavili na stranu liberální opozice, která plán EU podporuje, a premiér tak má podle většiny poslanců plán schválit.

Podle kritiků je však plán pro Českou republiku nevýhodný a má pomoci především zadluženým státům jižní Evropy. „Česko by se bez Fondu obnovy EU dokázalo ekonomicky zotavit samo, z tohoto hlediska jej vůbec nepotřebuje. Fond se zakládá zejména kvůli záchraně Itálie. Itálie není Řecko. Na její záchranu už se musí spojit peníze celé EU, i ty české. Zároveň by pád Itálie – na rozdíl od pádu Řecka – mohl celou EU rozbít. Což by jistě poškodilo i Česko, neboť na jednotném trhu EU je ekonomicky silně závislé. Proto fond vznikne, ať už se to Česku či některé jiné jednotlivé členské zemi líbí, nebo ne,“ myslí si ekonom Lukáš Kovanda.

„V rámci této holé pravdy musí ČR usilovat o to, aby mohla s penězi z fondu zacházet co možná nejpružněji. Brusel však jistě nedopustí nějakou velkou volnost v nakládání penězi fondu, neboť kromě záchrany Itálie sleduje jeho zřízením další své cíle, hlavně podporu zelené ekonomiky, digitalizace a znevýhodněných sociálních skupin,“ upozorňuje Kovanda.

Sněmovna v pátek podpořila postoj české vlády k plánu Evropské komise na podporu oživení evropských ekonomik po koronavirové krizi. Vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby plán i jeho financování v závěrečném hlasování na Evropské radě podpořil. Sněmovna ho ale žádá o to, aby usiloval například o změnu v rozdělování peněz. Plán počítá s celkovou částkou 750 miliard eur, tedy přes 20 bilionů korun. Vláda k němu má výhrady, Babišovi se například nelíbí to, že jedním z kritérií pro přidělování peněz členským státům má být míra nezaměstnanosti v letech 2015 až 2019. Plán má příští týden projednávat Evropská rada.

Babiš se přidal k demokratickému bloku, kritizuje Klaus ml.

Na návrh poslance ODS Jana Skopečka uložila sněmovna Babišovi, aby prosadil zařazení jádra mezi takzvané čisté zdroje. Skopeček měl k plánu výhrady. „O nic jiného nejde než využít té koronavirové krize k tomu, aby se našel mechanismus, který umožní pokračování žití na dluh zejména jižního křídla eurozóny,“ řekl.

„Prosadili jsme usnesení, aby při vyjednávání o tzv. plánu obnovy EU premiér Babiš prosadil jadernou energii jako čistý zdroj. Navrhoval jsem i stopku eurodaním a ručení za dluhy EU. V tom ale premiér a hnutí ANO vyměkli a zařadili se mezi eurohujery,“ uvedl Skopeček na Facebooku.

Plán odmítl Václav Klaus (Trikolóra). Unie v koronavirové krizi podle něj selhala a projevila se jako byrokratický moloch. Kritizoval především postoj poslanců hnutí ANO. „Babiš se přidal k demobloku a Pirátům a podpořil společné evropské daně a společné ručení za dluhy. (hlasování následovalo po této debatě – viz video). ODS můj návrh podpořila s výjimkou předsedy strany Petra Fialy,“ postěžoval si na Facebooku poslanec Václav Klaus.

Liberální opozice naopak tvrdí, že plán pomůže celému EU a tudíž také České republice. „Velkým výzvám může Evropa efektivně čelit pouze, pokud se shodneme na společném řešení. Je v bezprostředním zájmu ČR oživit ekonomiku celé EU a zachránit Evropský jednotný trh, na který jde drtivá většina našeho exportu. Rozhodně má smysl teď investovat do oblastí, které nás posunou kupředu, konkrétně podporujeme investice do inovací, digitalizace a udržitelnosti,“ říká poslanec za Piráty František Kopřiva.

„Každá krize je příležitostí a z této může vyjít EU ještě silnější. Bezpečná a prosperující budoucnost naší země je v Evropské unii. Jsme důležitou součástí EU a do debaty o oživení je v našem zájmu se zapojit. Náš hlas musí být slyšet teď v době přípravy,“ shrnuje poslanec a předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský.

Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur. Tato částka, kterou si chce EK vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má zvýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.

Babiš se už dříve vyslovil pro to, aby se víceletý finanční rámec EU na roky 2021 až 2027 projednával odděleně od fondu obnovy a aby se o rozdělení peněz z fondu rozhodlo, až budou známé celkové ekonomické dopady pandemie.