Dopis z Číny o Gretě Thunbergové

Emotivní projev Grety Thunbergové na klimatické konferenci OSN se stal bez ironie událostí globálního významu. Aspoň to tak vypadá. Celý svět je otřesen hloubkou prožitku a zasažen silou argumentace: „Selhali jste, vzali jste nám budoucnost, pokud nás znovu zradíte, nikdy vám to neodpustíme. Změna přijde, ať už se vám to líbí, nebo ne.“ Mnozí to vidí jako bod obratu. Svět na ta slova přece musí reagovat. Celé lidstvo hledí s nadějí na Gretu… Někdo možná s obavami, ale každopádně nikoho nenechá Greta lhostejným. Jenže to není tak jasné.

„Celé lidstvo“ je bohužel nepřesný a matoucí pojem a obvykle tím míníme především sebe, tedy euroamerickou civilizaci (lidí evropského původu je na světě asi deset procent). Tato „bílá“ civilizace se podílí na znečišťování skleníkovými plyny zhruba třiceti procenty (USA 14,6, které ovšem už dávno nejsou zemí anglo-sax, Evropská unie 13, započítat tam asi lze i 4,7 procenta Ruska, i když jeho zařazení také není tak jasné). Třicet procent je hodně a dále má Evropa tu zodpovědnost, že technika včetně spalování fosilních paliv je jaksi jejím „darem“ lidstvu: díky němu se lidstvu nikdy nedařilo tak dobře, i když těžko říct, jestli to platí pro planetu. Zcela srovnatelným světovým znečišťovatelem je však Čína s podílem 27,2 procenta, což činí 9839 milionů tun emisí CO₂. Zanedbatelné nejsou ani další kusy světa, Indie, Japonsko, Írán, Brazílie… A nutné je počítat i Afriku s jejím demografickým boomem. Tam všude však slova slečny Grety doléhají s mnohem menší rezonancí, buď ji vůbec neregistrují, nebo jako nějakou kuriozitu bláznivých bělochů, kterým buď nerozumějí, nebo jsou jim směšní. Číňané pro to mají pohrdavý termín: baizuo (白左), což znamená „bílý levičák“, napůl pokrytec a napůl blázen, idealista, který vůbec nerozumí, jak se věci mají a jak to na světě chodí. Greta je pro ně typický projev tohoto baizuo…

To slovo bych neznal, kdybych se o něm nedověděl od svého rodinného sinologa, který je momentálně v Číně na studiích. Ráno jsem mu napsal a poprosil ho, jestli by mi nenapsal něco o Gretě v Číně. Myslím, že je to zajímavé, aniž bych se tím snad vystavil podezření, že tu hájím čínské zájmy.

„Začnu tím, že Číňané samozřejmě žijí v představě, že oni jsou tou budoucností světa. A součástí toho je důkladně proniknout do ,západních‘ institucí. Například v OSN se zapojují do iniciativ týkajících se životního prostředí, ale nakolik je to o životním prostředí a nakolik o tom, že chtějí vlézt úplně všude a mít ve všem prsty, to už je otázka. Každopádně rozšířená je představa, že oni budou mít v budoucnosti vedoucí úlohu, a k tomu patří i to, že ty hloupý zápaďany budou poučovat. To samozřejmě vychází ze strategie Si Ťin-pchinga o tom, že Čína už ,nemá skrývat svůj lesk‘ a má mít vedoucí úlohu v novém světovém řádu. Takže v tomhle směru je samozřejmě Greta pro Číňany dobrá, protože potvrzuje narativ o neschopném Západu, který by už měl jít od kormidla.

Co se týče Grety, to je myslím nepřenosné mimo západní prostor. A v Číně je to vůbec dost těžko představitelné. Už jenom to Fridays for Future. Udělat ve škole stávku a jen tak si v pátek vyjít demonstrovat, to by asi pro studenty v Číně byl docela problém – to se stačí podívat na Hongkong. V Číně jde moc jen jedním směrem a to je stejný směr, kterým teče krev. Tedy odshora dolů. Jedině kdyby jim to nařídily orgány, což není vyloučené, že se třeba stane. Důležitější ale asi je, že je úplně v rozporu s čínskou mentalitou a tradicí, aby nějaký mládě poučovalo politickou garnituru a kritizovalo stávající pořádky. Čína má sama negativní precedens (modernizace, výstřelky Májového hnutí, kulturní revoluce, 1989), o kterém se raději spíš mlčí, a hlavně panuje shoda, že se něco takového už nesmí opakovat. Přece jen v téhle společnosti přežívají nějaké konfuciánské představy a mezi ně třeba patří, že děti si nemají vyskakovat na starší a že takový sprd od dítěte by byl „ztrátou tváře“, což je pro Číňany ta nejhorší potupa… A pak, mezi námi, nevím, jestli se to dá v Evropě napsat, ale samozřejmě Číňané by ji těžko brali vážně, protože má tu duševní nemoc…

Co se týče praktického stavu životního prostředí v Číně, tak se v tom asi něco dělá. Životní prostředí je ale v Číně samozřejmě velký téma, vzhledem k tomu znečištění ani moc nemají na výběr. Ale oni na to jdou trochu víc „inženýrsky“ a méně jako na instantní ideologický balíček.

Pro vnějšího pozorovatele je ale těžko říct, kde končí propaganda a kde je pravda. Současně si myslím, že v rámci té (faustovské) společenské smlouvy, kterou má běžný Číňan uzavřenou s KS Číny, zodpovědnost leží na politicích a běžní obyvatelé jenom čekají na výsledky. Abych tu společenskou smlouvu vysvětlil: je to vzdání se politického rozměru života výměnou za záruku toho, že se Velký bratr postará. Konkrétně u životního prostředí je to vidět nejen na žravosti, ale i na zacházení s odpadky… Číňané třeba milují plasty bezmeznou láskou. Pro ilustraci: nedávno jsem si koupil pytlík ořechů v supermarketu. Byl to celkem velký pytel, ale k mému překvapení v pytli bylo dalších asi třicet menších pytlíků, ve kterých teprve ty ořechy byly. Podobně jsou v bonboniéře rozdělené jednotlivé bonbony, každý má vlastní obal. Třídění je tady dost primitivní, myslím, že to nikdo moc neřeší. Kde ten odpad končí, to fakt nevím. A to nemluvím ani o naprosto nebržděné konzumaci masa, v Číně vegetarián skoro nemá šanci přežít. A samozřejmě víme, jak maso zatěžuje životní prostředí. Ale pocit zodpovědnosti u jednotlivců není snad žádný. Vynásob si to 1,5 miliardy.

Každopádně čínská média alespoň se zájmem psala o tom, že Greta se zle koukala na Trumpa. Čína Trumpa moc nemusí, jak asi víš.

Nevím, nakolik moje pozorování má nějakou hodnotu. Čím dál víc si myslím, že ta kultura je tak jiná, že co se napíše o Číně na Západě, bude nepřesné, a co se napíše o Západě v Číně – zrovna tak.“

Tak toto napsal učený Koifu z daleké země úsměvů.

Další články autora Jiřího Peňáse najdete zde