V jihoafrickém městě vyvlastní bez náhrady stovky hektarů půdy
Jihoafričtí bělošští farmáři
Jihoafrickou republikou zmítá vášnivá debata o přerozdělení pozemků. Město Ekurhuleni se v ní chce stát modelovým případem – úřady soukromým vlastníkům zabaví bez náhrady stovky hektarů půdy a na pozemcích postaví nízkonákladové byty. Stejně jako další jihoafrická města čelí totiž Ekurhuleni nedostatku ubytovacích jednotek a stavebních parcel, uvedla agentura AP.
Z téměř čtyřmilionové populace tam žije zhruba 600 000 lidí v takzvaných neoficiálních osadách. Místní vláda se proto minulý měsíc rozhodla pro „vyvlastnění bez náhrady“. Jde o legální nástroj, který je podle vládnoucí strany Africký národní kongres (ANC) nutný k tomu, aby se napravily historické křivdy z dob apartheidu a aby byla půda spravedlivěji rozdělena.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa v červenci oznámil, že se ANC chystá pozměnit ústavu tak, aby zákon vyvlastnění bez náhrady umožnil. Rozhodnutí vyvolalo obavy, že by opatření mohlo destabilizovat křehkou ekonomiku a podnítit konflikt v už tak sociálně rozdělené společnosti.
V srpnu americký prezident Donald Trump vzbudil kontroverze svým (nepravdivým) tweetem, že v Jihoafrické republice začali vyvlastňovat farmy, a že velký počet farmářů v zemi zabíjejí. Vládní strana však ujistila, že snahy zajistit většině černošského obyvatelstva přístup k pozemkům budou legální.
Uklidnit vlastníky půdy se snaží i starosta města Ekurhuleni Mzwandile Masina. „Nechceme brát půdu silou… naší politikou je zajistit, že půda bude přístupná i těm, kteří ji potřebují,“ uvedl Masina.
Město plánuje vyvlastnit zhruba 350 hektarů pozemků, které patří soukromým vlastníkům i státu a které se v současné době nevyužívají. Komu přesně půdu zabaví, starost neuvedl. Na zabavených pozemcích by měly vzniknout domy, které by pomohly zlepšit podmínky pro lidi žijící ve zchátralých osadách.
Masina očekává, že vlastníci se proti rozhodnutí města odvolají k soudu, což je přesně to, oč radnice usiluje. Místní vláda totiž chce, aby soud rozhodl, zda vyvlastnění půdy ve veřejném zájmu je legální v rámci platných zákonů, nebo zda je nutná ústavní reforma. Zda bude soudní spor pro město přínosný, ale není jasné.
„Výsledek není možné zaručit,“ řekl vedoucí zemědělských a pozemkových studií na Univerzitě v Západním Kapsku. „Soud může rozhodnout, že je skutečně nutné zaplatit nějakou část kompenzace. Může se to velmi vymstít,“ dodal expert.
Přestože debata o půdní reformě se v zemi soustřeďuje především na zemědělskou půdu, poptávka po městských pozemcích je velká, zvláště pak v jihoafrické provincii Gauteng, hospodářském centru země. Pokus s městem Ekurhuleni je součástí snah donutit úřady, aby tamním obyvatelům každý týden předaly pozemky, které mohou být využity jako stavební parcely.
Na státem poskytnuté ubytování v současné době čeká v provincii 1,2 milionu zaregistrovaných žadatelů. Vláda přitom může ročně poskytnout jen 26 000 bytů.
V neoficiální osadě Winnie Mandelové ve městě Ekurhuleni, v komplexu malých domů pospojovaných cementovými bloky, žije 11 000 lidí, kteří si o státní byty zažádali ještě v 90. letech. Podle starosty investovalo město do zlepšení jejich životních podmínek „značnou sumu peněz“. Tamní obyvatelé si ale stěžují, že na ně místní úřady zapomněly.