VIDEO: Vyprahlá Evropa. Satelitní snímky odhalily, jak vedra vysušují kontinent
Ničivá vedra
VIDEO UVNITŘ
FOTO: ESA
- čtk,
Evropa prožívá mimořádně horké léto, které si spolu s jarem bez deště vybírá daň v podobě ničivých požárů a zničené úrody. Nejtragičtější je situace v Řecku, kde v plamenech zahynulo přes 80 lidí a dalších více než 20 úřady pohřešují. Oheň pustoší také Švédsko, kterému s hašením vypomáhá několik evropských zemí, neboť skandinávský stát nemá na zvládání rozsáhlých lesních požárů dostatečné kapacity. Podle satelitních snímků ale vedra decimují i další evropské státy.
Britští meteorologové očekávají, že letošní léto bude v porovnání s historickými teplotními záznamy rekordní. Vlna veder se nevyhnula ani oblastem za polárním kruhem, kde teploty rovněž překračují 30 stupňů Celsia.
Řecko každoročně bojuje s mnoha lesními požáry, které se ovšem letos po nezvykle suché zimě i jaru rychle šíří. Katastrofických rozměrů dosáhl požár u Atén, kde se plameny vlivem silného větru staly nepředvídatelné. V ohni tento týden zahynulo přes 80 lidí, mnohé z nich plameny uvěznily v autech. Materiální škody dosáhnou astronomické výše, poničeno bylo přes 500 domů a spáleno několik stovek aut.
Vyprahlé Švédsko, kde vedro překonává rekordy od 19. století, kdy se záznamy začaly systematicky vést, se potýkalo s několika desítkami lesních požárů naráz. Stockholm byl donucen požádat o mezinárodní pomoc. Své hasiče do skandinávské země vyslaly mimo jiné Norsko, Francie, Německo, Dánsko či Polsko, pomoc nabídla i Česká republika.
Švédsko se dokonce uchýlilo k netradičním opatřením, aby dostalo požáry na špatně dostupných místech pod kontrolu. V oblasti vojenské střelnice v centrální části země svrhli piloti stíhaček JAS-39 Gripen několik laserem naváděných pum, které oheň připravily o přístup ke vzduchu, a tím ho zastavily.
Požáry se nevyhnuly ani sousednímu Norsku, kde zahynul hasič, či Finsku a také Lotyšsku. Sever Evropy vůbec zažívá mimořádná dlouhodobá horka. Norsko prožilo historicky nejteplejší květen a ve finském Laponsku, kde je místními za vedro považováno již 20 stupňů Celsia, se každodenní realitou staly dny atakující 30 stupňů Celsia. Severofinské Rovaniemi, které leží jen pár kilometrů jižně od polárního kruhu, tak čeká další horký víkend.
S požáry bojují Francie, Itálie či ruská Sibiř, v Německu kvůli horku muselo být v úterý uzavřeno letiště v Hannoveru, neboť extrémní teploty poškodily vzletovou a přistávací dráhu.
V Británii úřady důrazně varují obyvatele, aby kvůli suchu nerozdělávali v přírodě oheň. Nedaleko Manchesteru hasiči od konce června tři týdny bojovali s požárem rašeliniště, nasazena byla i armáda. Nakonec pomohl déšť. Nevídané horko zaskočilo nejen obyvatele Anglie či Walesu, kde teploměr ukazoval 30 stupňů, ale i Skotsko. Nyní britští meteorologové na víkend předpovídají ochlazení a přeháňky až bouřky.
Uživatelé twitteru sdílejí satelitní a letecké snímky severní Evropy, kde kdysi svěží zelenou v zalesněných a zatravněných oblastech nahradila žlutá a hnědá. To je případ i Dánska, které zažilo nejsušší červenec za posledních 150 let.
Podobné sucho pomáhá archeologům, neboť z nových leteckých snímků jsou v půdě jasně viditelné obrysy dávno zničených historických staveb. Například v Magoru ve Walesu se podařilo zaměřit někdejší římské opevnění.
Vlna veder bude mít ale v každém případě dalekosáhlé finanční dopady, a to nejen kvůli domům, které při lesních požárech lehly popelem. Vedra totiž znamenají větší spotřebu elektrické energie pro chod klimatizací, což zatěžuje elektrickou rozvodnou síť. Jaderné elektrárny ve Francii ale musí snižovat výkon, protože se kvůli teplé vodě v řekách potýkají s nedostatečným chlazením reaktorů. Do problémů se kvůli horku dostaly i plynové elektrárny v Británii či jedna uhelná elektrárna v Německu.
Kvůli nedostatku deště zase trpí zemědělské plodiny, což znamená nižší úrodu. Cena pšenice v Evropě tak vzrostla na tříleté maximum a přiblížila se ke 200 eurům (5130 korun) za tunu.
Meteorologové nynější vlnu veder vysvětlují především současným stavem proudění v atmosféře, které se nezvykle vyklonilo k severu, což umožnilo horkému vzduchu od jihu vstoupit vysoko na sever Evropy. Takzvané tryskové proudění, tedy proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ, se běžně meandrovitě vlní, což vede ke střídání teplého vzduchu od jihu a studeného ze severu; v posledních měsících ale podle odborníků zůstává ve stejné pozici. To znamená, že podoba počasí je dlouhodobě stabilní. Klimatologové rovněž poukazují na vliv lidské činnost na změnu podnebí, obzvláště v souvislosti s extrémy.
