V chaosu se rodí daň, kterou vláda sebere energetikům a bankéřům desítky miliard
KOMENTÁŘ
Případ Richterové a Jurečky ukazuje, jak málo věci, o níž rozhodují rozumí. Jak málo vnímají její citlivost. A jak moc budou snadno ovlivnitelní, píše Lenka Zlámalová.
Foto: KDU-ČSL
1
Maďarsko plánuje nasadit nový systém protivzdušné obrany v severovýchodní části země. Důvodem je podle ministra obrany Kristófa Szalay-Bobrovniczkého rostoucí ...
Ve středu byl na pražské burze divoký den jako už dlouho ne. Akcie elektrárenské společnosti ČEZ a velkých bank prudce padaly. Ke dnu je poslala místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová, která si v úterý večer po jednání předsedů stran vládní koalice zatweetovala, že s napětím očekávaná daň z mimořádných zisků pro velké energetické, petrochemické firmy a banky se bude platit už ze zisků za letošní rok. Nikoli až za rok 2023, jak oficiálně sedmého října na mimořádné tiskové konferenci ohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Bylo zvláštní, že tak zásadní a překvapivé rozhodnutí, které by připravilo velké firmy o desítky miliard korun, oznamuje nikoli premiér nebo ministr financí, ale pirátská místopředsedkyně sněmovny, která se energetice ani financím nijak nevěnuje. Burza už v té době, kdy sedla Olga Richterová k Twitteru, byla naštěstí zavřená. Zpráva zjevně šokovala i premiérova ekonomického poradce Štěpána Křečka. Ráno při cestě na vládu informaci Richterové, že daň z mimořádných zisků se bude platit už za rok 2022, potvrdil vicepremiér Marian Jurečka. „Rozhodlo o tom jednání ve formátu K5 (tedy lídrů koaličních stran),“ oznamoval při příchodu na jednání kabinetu ve Strakově akademii. Okamžitě začal volný pád akcií.
Tohle nikdo nečekal. Před necelými dvěma týdny Zbyněk Stanjura vysvětloval, že zdanění za rok 2022 by bylo příliš riskantní, protože by mohlo být považováno za retroaktivní, a tím pádem v rozporu s ústavou. Po včerejším zasedání vlády zopakoval totéž. Daň se bude platit až za rok 2023. Přímo tím popřel Jurečku a Richterovou. Prý za to mohou novináři, že se jich ptají. A politici pak neodolají. Cítí potřebu něco říct, i když není ještě rozhodnuto. Pozoruhodné vysvětlení.
Olga Richterová a Marian Jurečka zjevně propásli příležitost mlčet. Touha mít mediální citaci pro ně byla větší než uvědomění, o jak obrovské částky, dotýkající se zcela konkrétních firem a investorů, se tu hraje.
Chaos má dvě vysvětlení. Jedno je pro vládu méně lichotivé než druhé.
Vysvětlení první: lídři koalice se včera skutečně dohodli, že daň bude už za rok 2022. Pak je podivné, že si k tomu nepozvali ministra financí a prvního místopředsedu ODS Zbyňka Stanjuru. Vysvětlení druhé: Olga Richterová a Marian Jurečka špatně pochopili, co se na K5 dohodlo, a neúmyslně šířili dezinformace. Mohlo je zmást to, že daň z mimořádných zisků se sice má podle Stanjurova návrhu platit až za rok 2023, ze zisků roku 2022 se ale vypočtou zálohy, které budou firmy muset už předem odvést. Ani jedno z vysvětlení není pro koalici nic k chlubení. Obě stačí na prudké zahýbání burzou.
Daň z mimořádných zisků je velmi citlivé téma. Hraje se o hodně. Několik málo firem má přijít o desítky miliard korun. Majitelé dotčených firem jsou mimořádně motivováni, aby co největší části daně zabránili. Politici se dostanou pod obrovský tlak těch, kdo mají velmi silné zájmy a opravdu hodně co ztratit. Případ Richterové a Jurečky ukazuje, jak málo věci, o níž rozhodují, rozumí. Jak málo vnímají její citlivost. A jak moc budou snadno ovlivnitelní.
V celém chaosu je potřeba shrnout fakta, která snad v této chvíli platí. Vláda přímo daň z mimořádných zisků neschválila usnesením. Vzala na vědomí návrh ministra financí a pověřila ho, aby připravil daň z neočekávaných zisků jako pozměňovací návrh k zákonu o daních z příjmů, který je ve sněmovně ve druhém čtení.
Detaily tedy zatím stále neznáme. Víme, že daň má zasáhnout energetické a petrochemické firmy, těžaře a banky. Sazba daně bude 60 procent z částky, která o více než 20 procent přesahuje průměrný zisk za roky 2018 až 2021. Mají se danit celé holdingy nebo skupiny. S daní se zatím počítá na roky 2023 až 2025. Přesně netušíme, jak bude vypadat základ, z něhož se bude daň počítat. Chybí spousta detailů.
Co ale víme ze současných výsledků, je, že energetiky mají letos zisky o desítky procent vyšší než průměr předchozích čtyř let a že jim nová daň může sebrat desítky miliard korun. Například podle tržeb vůbec největší česká firma, Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského, ohlásila minulý týden za první polovinu roku růst čistého zisku o 133 procent na 31 miliard korun. Při nynějších cenách elektřiny se dá očekávat za druhé pololetí minimálně stejný výsledek. Dohromady za rok 2022 je to čistý zisk přes 60 miliard korun. A protože jde o tak prudký meziroční růst, firma by na zálohách na daň z mimořádných zisků odvedla desítky miliard korun. Čistý zisk mezi 60 až 65 miliardami korun očekává i polostátní energetická skupina ČEZ.
To jsou extrémně vysoké částky od jednotlivých zasažených firem mimořádně motivovaných upravit zákon podle svých zájmů.
Žijeme v divoké době, jakou Evropa za poslední desetiletí nezažila. Jisté není skoro nic. Proto by vláda neměla ani pro byznys zvyšovat nejistotu tím, že bude do poslední chvíle lavírovat, jak bude daň z mimořádných zisků vypadat.
00:02
