Matroš od zkurvených mafiánů

Pětadvacetiletý Gustavo ze Ciudad de México se živí jako pomocná síla v kuchyni, ale chlubí se, že je začínající spisovatel. Jeho slovní projev je takový, že by se nejlépe hodil jako autor rozhlasových projevů Miloše Zemana. Pro větší autenticitu popisu toho, co si obyčejný mladý Mexičan myslí o intenzivní válce státu s narkomafiemi, která za osm let už stála život nejméně 100 tisíc osob, ho nechme vyprávět po jeho.

„Ti říkám, vole, do Michoacánu jezdím pravidelně na odlehlou pláž, kde sem si vždycky od jednoho týpka kupoval ganju. V prosinci sem ho, vole, hledal, ale můj dealer na tý zku…ý pláži nebyl. Tak sem šel k němu domu, vole,“ vypráví mladík s lenonkami, dlouhými vlasy a plandavými kalhotami, kterému marihuana přímo kouká z očí.

„Jak tak du, tak sem si všim, že mě sleduje zasr..j červenej džíp s neprůhlednými skly, ale, vole, řikal sem si, že přece nejsem nějakej zmr…j paranoik. Když sem se k tomu domu, vole, přiblížil, tak na mě sousedky mýho chlapíka z oken ječely, ať táhnu do pr..e. Když jsem u něj zazvonil, tak neotevřel. ‚Kdo tě sem poslal, hajzle? Já už v tom nejedu. Už se tu nikdy neukazuj, zku..ne. ‘ řval přes dveře,“ vypráví Gustavo, zatímco si balí jointa.

„Když jsem se nasr..j vracel, tak na konci ulice vylezl z toho červenýho auta chlapík celý zjizvený a pokérkovaný a za ním na sedadle kozlí roh (slangový výraz pro lehký samopal – pozn. red.). ‚Co sháníš, vole? Jestli potřebuješ nějakej matroš, tak ho kupuj u nás. U Zetas,‘ řek mi. A mně bylo jasný, že muj vypí...j dealer je ze hry. Kdyby mi, vole, něco prodal, Zetas by ho odkrouhli. Zku..í mafiáni,“ líčí, zatímco spokojeně potahuje ze svého buclatého špeka.

Nedá mi to a ptám se, zda u potetovaného zločince patřícího k nejbrutálnější mexické mafii nakoupil. Gustavo hned chápe, kam tou otázkou mířím: „Jasně, že nakoupil. Vim, že sem v týhle zje..ý zemi součástí celýho toho násilnýho systému. Ale, vole, já nejsem problém. Já jsem jen konzument. Problém, vole, je, že tráva zůstává nelegální.“

Gustavo nechce poslouchat argumenty místních sociologů, kteří mají za to, že násilí se po osmi letech narkoválky, kde se kromě států s mafiemi střetávají kartely navzájem a pak jednotlivé skupiny uvnitř zločineckých skupin, tak prorostlo mexickou společností, že ani okamžité povolení obchodu s návykovými látkami by situaci nezlepšilo.

„Někde se, vole, musí začít. Ale naši politici jsou pos..ý před Amíky. Když ti jim řeknou, že musí dělat válku proti drogám, tak ji ti zkur…i bez váhání rozjedou,“ uplivuje si především nad bývalou hlavou republiky Felipem Calderónem, který si boj s narcos vzal za hlavní poslaní svého mandátu v letech 2006-2012. „Když, vole, Bushovi nebo Obamovi tak vadí, že jejich lidi fetujou, tak proč si to do pr…e neřešej doma. V Mexiku se s drogama kšeftovalo vždycky a vždycky se vozily hlavně za tu zpí…ou čáru za sever, ale nikdy tu nebylo tolik mrtvejch jako teď. Vyj…ý yankees si zas svůj zasr.. ej problém vyvezli k nám,“ rozhorluje se a zamačkává jointa do popelníku.

Válku narkotikům vyhlásil v červnu 1971 americký prezident Richard Nixon a od té doby Washingtonu slouží jako dobrá záminka pro ovlivňování dění v Latinské Americe. Mexiko se epicentrem snahy pro likvidaci nabídky narkotik stalo až na přelomu tisíciletí poté, co se policii a tajným službám povedlo přestřihnout drogovod na trase Kolumbie-Karibik-Florida. Jenže s ilegálními substancemi je to jako s nafukovacím balónkem. Zmáčkneš na jedné straně a vypoulí se jinde.

„Jediná, kdo se, vole, zmr…ejch gringů nebojí, je zasr…ě maličká Uruguay. Klidně si tam ganju prodávaj v krámě. Zajdeš si pro ní jako do zeleniny pro zp..čenou mrkev. Nemusíš se jako u nás doprošovat zku..ejch mafiánů,“ chválí po svém republiku zmáčknutou mezi giganty Brazílii a Argentinu, která se od loňského podzimu jako globální laboratoř snaží najít způsob, jak by svět mohl fungovat s volně dostupnými omamnými látkami. Tedy (zatím) pouze s marihuanou.

S drogovou problematikou dobře seznámený Gustavo už si mezitím balí další brko. „Nejvíc mě ale m..á, že si vyp… í Amíci trávu zlegalizovali i v Coloradu, Washingtonu, Oregonu a naposled i na zas…ý Aljašce,“ připomíná referenda, díky kterým se cannabis na území těchto států stává v celku normálním zbožím, zatímco v ostatních 46 státech USA je obchodování s ním federálním zločinem.
„To je k..a schizofrenní,“ říká Gustavo, který už se zase ztrácí v charakteristickém dýmu a dodává: „Když si zasr…í gringové můžou v klidu hulit v Coloradu trávu, tak proč bysme my v našem zje..ym Mexiku proti ní měli bojovat. To mi, vole, hlava nebere.“