Zeman Kiskovi k uzdravení nepopřál. Kondoloval do Číny
Sousední prezident v české nemocnici
Bez povšimnutí českého prezidenta Miloše Zemana prošel pobyt jeho slovenského protějšku v plzeňské fakultní nemocnici. Andrej Kiska do české nemocnice přijel, aby se podrobil operaci v oblasti kyčelního kloubu. Prezident Zeman sice byl o plánované návštěvě Kisky v České republice informován, ale v nemocnici ho nenavštívil a nezaslal mu ani přání brzkého uzdravení.
Slovenský prezident Kiska plzeňskou nemocnici opustil po třech dnech v sobotu dopoledne poté, co se ve čtvrtek podrobil miniinvazivní artroskopické operaci v oblasti kyčelního kloubu kvůli bolestem, které v noze pociťoval. Z nemocnice sice odešel o berlích, ale shromážděným novinářům vzkázal, že se cítí úměrně prodělanému zákroku velmi dobře. Kolona aut i s prezidentem následně odjela do Prahy, kde na něho čekalo letadlo.
Přestože se jednalo o návštěvu prezidenta sousední země – a navíc země, se kterou má Česká republika dlouhodobě velmi dobré vztahy – Kiskova operace nedokázala přitáhnout dostatečnou pozornost Miloše Zemana. V nemocnici ho nenavštívil, ani nezaslal blahopřejný list, jak by se dalo od čelního představitele země čekat.
„Pan prezident byl dopředu o plánované a krátkodobé hospitalizaci svého slovenského protějšku informován a doufá, že doba rekonvalescence bude co nejkratší,“ uvedl na dotaz ECHO24.cz mluvčí Ovčáček.
Prezidenti obou zemí se v poslední době vyjadřují odlišně k hlavnímu evropskému tématu těchto dnů. Zatímco Andrej Kiska se vyslovil na podporu uprchlíků v těžké životní situaci, Miloš Zeman je zásadně proti jejich přijímání. Prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček jakýkoli osobní motiv striktně odmítá. „Oba prezidenti své názory respektují a jejich vzájemný přístup je důkazem nadstandardních česko-slovenských vztahů,“ sdělil k tomu Ovčáček.
Na internetových stránkách Hradu se minulý týden objevily dvě zprávy, kde český prezident vyjadřuje sounáležitost. První je kondolenční telegram prezidentovi Indonéské republiky Joko Widodovi kvůli nedávnému leteckému neštěstí v provincii Papua, druhý byl adresovaný čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi a týkal se výbuchu ve městě Tianjin. V obou případech došlo ke ztrátám na životech.