Chcete odpustit pokutu? Finanční úřad uzná jen vichřici a zemětřesení
Až 50 tisíc za několikadenní zpoždění
AKTUALIZOVÁNO
Shutterstock
Zemětřesení o síle minimálně čtyř stupňů Richterovy škály, vichřice přinejmenším o 75 kilometrové rychlosti nebo lavina. To jsou podle finanční správy ospravedlnitelné důvody, které mohou vést k prominutí pokuty za včasné nepodání kontrolního hlášení k DPH nebo kvůli chybě v něm. Generální finanční ředitelství nicméně z více než dvou tisíc pokut za celkem 89 milionů korun v roce 2016 prominulo jedinou sankci.
Podnikatelé, kteří jsou pokutovaní v řádech desetitisíců kvůli drobným prohřeškům v kontrolním hlášení, mají jen malou šanci na to, že jim finanční správa pokutu nakonec odpustí. V Metodickém pokynu k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení se jasně píše, že uspět mohou jen ti, které postihla přírodní katastrofa, jakou je zemětřesení, vichřice, sesuv půdy, nebo zdravotní komplikace.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
„Za živelní pohromu se považuje nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně,“ píše se jasně v pokynu. Všechny tyto přírodní tragédie pro podnikatele znamenají stoprocentně ospravedlnitelný důvod ke zpoždění.
Druhý okruh skutečností, který živnostníkům může pomoci vyvarovat se desetitisícových pokut, tvoří zdravotní komplikace. „Nepříznivý zdravotní stav, který dotyčnému zabránil plnit jeho povinnost podat kontrolní hlášení ve lhůtě pro jeho podání“ ale musel vzniknout akutně a ne dříve než 10 pracovních dnů před posledním dnem pro podání kontrolního hlášení. Dále platí, že v den lhůty pro podání hlášení musely zdravotní komplikace přetrvávat, což podnikatel samozřejmě musí doložit.
Generální finanční ředitelství pro Echo24 uvedlo, že v prvním roce fungování kontrolního hlášení DPH udělilo pokuty za 89 milionů korun. „Ke konci roku 2016 bylo evidováno 2 035 pokut za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením,“ řekla mluvčí Petra Petlachová. 218 pokut bylo vystaveno na částku 10 tisíc korun, 206 pokut ve výši 30 tisíc korun a nejvíce, 1 611 pokut, které se týkaly prohřešku nepodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě, v celkové výši 80 550 000 korun.
Pokuty za téměř 90 milionů korun
Na základě metodického pokynu se tedy od července mohou podnikatelé proti pokutám odvolat – žádostí zpoplatněnou tisícikorunou. Podle mluvčí pardubického Finančního úřadu Ivany Wasserbauerové ale nemají naději na vyhovění odvolání. To potvrdila i Petlachová, když uvedla, že v roce 2016 za celé Česko finanční správa evidovala jediné prominutí pokuty ve výši 25 tisíc korun.
Wasserbauerová pro Echo24 dále připustila, že jsou sankce a podmínky pro jejich prominutí nastavené tvrdě. „Nelze vyloučit, že tento pokyn bude v dohledné době doplněn o možnost částečného prominutí pokuty,“ dodala. Petlachová však takové spekulace odmítla komentovat a řekla, že „je to otázka na legislativu, která je v kompetenci ministerstva financí“.
1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,
10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
50 000 Kč, pokud nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.
