Britové vs. Francouzi. Média se přou, zda publikovat fotky teroristů

Teroristické útoky, které v posledních měsících strašily Evropu, nemuseli bezprostředně řešit jen politici a bezpečnostní síly – ale i novináři. Zatímco policie a tajní agenti mají většinou jasná pravidla pro to, co zveřejní a co ne, novináři v Evropě se nemohou shodnout. Některá francouzská média jako Le Monde či France 24 odmítají zveřejnit fotografie teroristů, britský The Guardian to však považuje za cenzuru.

Když sedmnáctiletý Mohamed Lahouaiej Bouhlel najel nákladním vozem na promenádu v Nice plné lidí, trvalo jen necelý den, než se do médií dostala jeho fotografie. U pozdějších útoků v Německu či ve francouzském kostele to často bylo jen pár hodin. Při každém teroristickém útoku si musí novináři pospíšit a čtenářům a divákům poskytnout co nejčerstvější informace.

Francouzské listy Le Monde či La Croix se však rozhodly, že nebudou zveřejňovat fotografie útočníků, aby se z těchto lidí nestali mučedníci. K novinám se přidaly i hlavní francouzské zpravodajské televize BFM-TV a France 24. Rozhlas Europe 1 zase oznámil, že nebude vysílat jména útočníků.

„Ti, kteří se dopustili takových činů, se chtějí proslavit. Očekávají globální slávu, čím krvavější, tím lepší,“ řekl profesor psychopatologie Fethi Benslama pro Le Monde. Už dříve se například slovenský prezident Andrej Kiska postěžoval, že média dělají z teroristů celebrity a dávají je za vzor dalším „vyšinutým“ jedincům.

S takovým omezením však jiná média nesouhlasí. Většina evropských novin včetně českých od obrazové identifikace útočníků neupouští. Britský The Guardian v komentáři dokonce varuje před cenzurou. „Neměli bychom cenzurovat naši práci. Lépe posloužíme, když lidé budou vědět, co se stalo a kdo za tím stojí,“ řekl novinář Roy Greenslade z The Guardian.

Greenslade souhlasí s tím, že by novináři měli cítit zodpovědnost za svou práci. „Ale informování o faktech, především když společnost sama čelí útoku, je nezbytnost,“ dodává Grennslade, podle kterého vede zatajování informací akorát k více spekulacím, které živí v lidech strach. „V dobách krize potřebují lidi fakta a identifikaci teroristů, ať už jsou živí nebo mrtví, je to neoddělitelná část požadovaných informací,“ dodal.

Teroristé se chtějí zviditelnit

Laurent Joffrin z francouzského listu Libération také oponuje listu Le Monde: „Buďme realističtí: fotografie, vydaná nebo ne, nezmění nic na strategii teroristů. Vážně si někdo myslíte, že když teroristy oberete o fotografie, tak je tím zpomalíte, umírníte či odradíte?“

Kdyby se však média na celém světě dohodla, tak to podle profesora Fethi Benslama sebere teroristům vítr z plachet: „Možná nastal čas, aby se média dohodla, že nebudou publikovat jména a fotografie útočníků, neboť je pro ně velkým lákadlem se zviditelnit, přestože jejich oběti jsou anonymní a anonymní zůstanou.“

Mezi novináři existuje nepsané pravidlo, že se nezveřejňují fotografie těl obětí teroristických činů. Například po útocích z 11. září 2001 se americká média jednomyslně dohodla, že nebudou publikovat žádná těla obětí. Když New York Daily News pravidlo porušil, byl za celostránkovou fotografii kusu těla jedné z obětí ostře kritizován. Je však otázkou, zda někdo bude následovat francouzská média a omezí informace, které identifikují útočníky. Vedle obavy z glorifikace teroristů totiž stojí tvrdě hájená svoboda slova.

Čtěte také: Kiska: Média vyrábí z teroristů celebrity