Sovětské MGIMO lepší než Plzeň. Služební zákon míří do finále

Vysokoškolské vzdělání ze Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) v bývalém Sovětském svazu nebude pro úředníky překážkou k cestě za vyššími pozicemi. Poslanci při pátečním projednávání služebního zákona kývli na žádost ministerstva zahraničí a MGIMO se tak oproti původním plánům bude zahrnovat do vysokoškolského studia. I na absolventy sovětské školy na vysokých pozicích se ale bude vztahovat lustrační zákon.

Služební zákon mimo jiné stanovuje, co není vysokoškolským vzděláním. Výslovně jsou v normě uvedeny stranické školy KSČ, ustanovení zahrnuje i vysoké politické a bezpečnostní školy a učiliště v bývalém SSSR. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se obával, že by do této kategorie mohl spadnout právě i MGIMO. Ten je dnes uznávanou a prestižní školou, v minulosti ale zároveň sloužil sovětské tajné službě k hromadným náborům agentů. K absolventům akademie patří třeba český eurokomisař Štefan Füle.

Změnu v pátek překvapivě hladce navrhl sněmovně schválit ústavně-právní výbor, proti byli jen tři opoziční poslanci.

„Já jsem to vyjmutí nenavrhoval, na straně druhé ale musím říct, že je podle mého názoru lépe mít diplomatickou akademii, která měla a má vysokou úroveň, než titul z Plzně za zrychlených a nestandardních podmínek,“ řekl po hlasování deníku ECHO24.cz šéf výboru Jeroným Tejc z ČSSD.

Předkladatelé v odůvodnění připomínají, že i na absolventy MGIMO se bude v pozicích představených vztahovat lustrační zákon: „Takže ochrana zájmů České republiky nebude navrženou změnou dotčena.“

Pád vlády, volby i tlak Evropské unie

Ústavně-právní výbor přijal k normě řadu změn. Ty například ze státní služby vyjímají generální štáb armády nebo předsedu Českého statistického úřadu. Prošla i připomínka odborů, aby úředníkům nebylo možné snižovat osobní příplatky kvůli úsporám. Výbor schválil i zastropování odměn ve státní správě. Podle koaličních politiků to má být pojistka proti případům, kdy úředníci pobírají obří odměny neúměrné výši jejich platu.

„Jsem rád, že je projednávání služebního zákona ve výboru za námi a doufám, že ho brzy přijme sněmovna. Já jsem ten původní návrh předkládal už v červenci minulého roku. Ale když uvážíme, že od té doby padla vláda, byly mimořádné volby a sestavila se vláda nová, je to pořád téměř rekordní čas,“ okomentoval projednávání Tejc a připomněl, že schválením normy Česko vyhoví tlaku Evropské unie a zajistí si tak do budoucna možnost nadále čerpat peníze z evropských fondů.

Sněmovna chce o zákonu rozhodnout na schůzi v polovině července. I díky dlouhému a opakovanému projednávání v ústavně-právním výboru by se plénum mělo vyhnout zmatkům, které při diskutování služebního zákona tento týden potkaly část poslanců z výboru pro veřejnou správu.

Více o zmatcích při projednávání služebního zákona čtěte: Chaos ve sněmovně. Ve služebním zákonu se ztrácela i zpravodajka