Padají ceny železné rudy. I to má své oběti

Velkým tématem poslední doby je pokles cen ropy ze zhruba 110 na 60 dolarů za barel. Poněkud ve stínu však zůstává paralelní pokles cen železné rudy o téměř 50%! V obou případech se týká o jev, jaký v této míře nikdo nepředpokládal. Zatímco za poklesem ropných cen snad můžeme hledat snahu Saudské Arábie poškodit své konkurenty jako je Irán či Rusko, tak za skutečně dramatickým pádem cen železné rudy vidíme potíže na interním čínském trhu a zejména zpomalení obchodu s nemovitostmi.

Velkou roli hraje i několik velkých těžařů jako je Vale, Rio Tinto či BHP Billiton, kteří byli schopni za miliardové investice otevřít nová velká ložiska s lacinou rudou.

Čína spotřebovává zhruba dvě třetiny celosvětové produkce oceli a vyrábí téměř tolik surového železa jako zbytek světa. Většina železa se využívá ve stavebnictví, kde posledního půl roku klesají ceny a snižuje se počet obchodů s nemovitostmi. Tyto transakce mají silný vliv na tvorbu čínského HDP, který v tomto roce klesl na 7,3%, což je nejnižší úroveň od ekonomické krize.

Velké těžařské firmy omezují těžbu, ale malé firmy jsou často nuceny zavřít málo výnosné železnorudné šachty. Poměrně významná švédská společnost Northland Resources požádala o bankrot, protože výše jejího dluhu dosáhla nesplatitelných 650 milionů dolarů. Bylo propuštěno 800 zaměstnanců, ale celkový počet nezaměstnaných bude mnohem větší, protože na těžařské firmy jsou navázány další profese - od „opraváře strojů až po svačinářku“.

Čtěte také: Jak si Čína a Indie dělí železnou rudu

Austrálie ztrácí hornická místa. Může to ovlivnit i Ostravu

Ropu dokážeme získat i z písku. Ale lidé tomu věří až přespříliš