Kam zmizely Grossovy miliony? Vdova prý nic nemá

Kam se podělo 70 až 100 milionů korun po Stanislavu Grossovi, ptá se nejčtenější tuzemský list, když na prvních stránkách popisuje problém vdovy po bývalém premiérovi a předsedovi ČSSD. Podle Blesku mohl Gross nedlouho před svým dubnovým úmrtím nechat převést peníze na své rodiče, ti to však popírají. Zřejmě se rozjíždí seriál na pokračování. Další díl možná rozvine údajné finanční trampoty Šárky Grossové (což by bylo úsměvné vzhledem k výčtu a hodnotě rodinných realit).

Zmizení osmimístné částky je bezpochyby zajímavé. Poněkud záhadně se ale jeví také její původ – pokud Gross a jeho rodina v roce 2005 vydělali na legendární transakci s akciemi Moravia Energo 90 milionů korun a v následujících letech koupili byt na Floridě za 13 milionů, byt na pražském Smíchově za více než 5 milionů, rodinný domek v pražském Slivenci za 14 milionů a restauraci u Prokopského údolí za 21 milionů, ukrojili na to podstatnou část zisku. Některé nemovitosti zřejmě pořizovali na hypotéku, i tak by to ale znamenalo, že jim v hotovosti přibyly až desítky dalších milionů. Co mohlo tak vynášet – Grossova právní praxe, prodej kosmetiky Amway, poradenské služby nebo operace s jinými realitami?

To, že se Gross a jeho manželka nechali unášet mamonem, který svádí každého politika, se ví už přes deset let, od kauzy nejasného financování barrandovského bytu a odhalení kontaktů Grossových s podnikatelkou Libuší Barkovou. V loňském dokumentu, v němž se patrně i pod vlivem postupující nemoci veřejně omluvil za své politické hříchy, Gross vypráví, jak po naivním období po vstupu do politiky nastaly „pragmatičtější“ roky, kdy šly stranou mezilidské vztahy. Následovalo pokušení vydělat si bokem. Gross vystoupal do této fáze příliš rychle. Už ve dvaadvaceti se stal poslancem, v pětadvaceti šéfem poslaneckého klubu, ve třiceti ministrem vnitra a ve čtyřiatřiceti premiérem. Nesporně měl talent pro politické handlování a zákulisní tahy, postrádal ale odolnost vůči zmíněnému mamonu.

Bývalý premiér ve zmíněném dokumentu také řekl, že „vztahový, informační základ“, který v politice získal, po odchodu samozřejmě „nezahodil“. Tak to prý bylo i při transakci s akciemi Moravia Energo. Gross se prý tehdy rozmýšlel, zda zůstane jako „zostuzený blbeček“, nebo půjde dál a využije kontakty z politiky. Rozhodl se pro druhou možnost, která, jak dodal, byla právně v pořádku a tedy na jakémsi etickém minimu.

Při svém filmovém sebezpytování Gross bohužel mluvil pouze obecně a nebyl konkrétní. Dá se to pochopit. Charakter oněch hříchů předpokládá také existenci „spolupachatelů“, kteří se - mírně řečeno - neradi vracejí k některým okamžikům z minulosti. A tak stále zůstávají otazníky nad původem rodinného bohatství a nad pozadím jeho vazeb s lidmi jako jsou zbrojař Pavel Musela, exnáměstek ministra průmyslu Robert Sýkora, nebo Andrej Babiš. Proto také dodnes nevíme, za co všechno se vlastně Gross omluvil.