Propadl Paroubek i bývalí ministři. První obětí je Liška
Absolutní propadák. Tak jde krátce shrnout výsledek mnoha kdysi výrazných tváří české politické scény ve víkendových eurovolbách. Neúspěšně a bez peněz skončili třeba Jiří Paroubek, Radek John, Martin Bursík nebo Otto Chaloupka. Na straně poražených ale stojí i politici, jejichž výsledek by první jmenovaní brali všemi deseti. Třeba šéf zelených a lídr jejich kandidátky Ondřej Liška. Ten proto v pondělí oznámil rezignaci.
Místo mandátů jen hrstka voličů
Když v podzimních sněmovních volbách získala strana LEV 21 – Národní socialisté Jiřího Paroubka pouhých 0,07 procenta hlasů, český expremiér neměl slitování. Ve volbách tehdy nekandidoval a do kampaně se odmítl zapojit. A po hrůzném výsledku spolustraníkům řekl, že jim v eurovolbách ukáže, jak že se to dělá. Ukázal. O víkendu získal o polovinu hlasů víc, což v konečném součtu při výrazně nižší volební účasti znamenalo 0,46 procenta všech hlasů. Paroubkovi opět – tak jako ještě před lety v sociální demokracii, nevyšla sázka na průzkumy. Ty mu totiž prý ještě několik málo dní před volbami ukazovaly, že může atakovat pětiprocentní hranici.
Podobně neslavně skončily i Věci veřejné (0,46) s lídrem kandidátky a bývalým ministrem vnitra Radkem Johnem nebo Liberálně ekologická strana exministra životního prostředí a někdejšího šéfa Strany zelených Martina Bursíka (0,49). Bursík, který minulý rok opustil zelené kvůli tomu, že se údajně až příliš přiklonili vlevo, tak zjistil, že vybudovat od základu novou konkurenceschopnou stranu nebude jednoduché.
Ještě žalostnější výsledky za sebou po víkendu mají Česká Suverenita exposlankyně Jany Volfové a Republika bývalých poslanců Otto Chaloupky a Michala Babáka (oba dříve VV). A asi se není čemu divit. Strana založená na Chaloupkovi, kterého poslanci vydali k trestnímu stíhání, a někdejším ekonomickém kouzelníkovi Víta Bárty Babákovi, jenž je známý především bitkou v pražském baru Blue Light, může na větší úspěch myslet jen stěží.
Úsvit propadl, zelení jsou bez předsedy
Radovat se po eurovolbách nemůže ani Tomio Okamura a jeho hnutí Úsvit. S 3,12 procenty sice dosáhlo na 30 korun za hlas, které stát vyplatí každé straně po překročení alespoň jednoho procenta hlasů, oproti podzimu si ale výrazně pohoršilo. Ve sněmovních volbách získal Úsvit 6,8 procenta a za sedm měsíců tak propadl o více než polovinu. Dopad na výsledek zřejmě mělo nedávné odvolání Kláry Samkové z čela kandidátky, voliči neslyšeli ani na xenofobní kampaň.
Bez svého předsedy jsou ani ne 24 hodin od zveřejnění výsledků zelení. Ondřej Liška, který zároveň vedl kandidátku Strany zelených do Evropského parlamentu, rezignuje sice až k 8. červnu, své rozhodnutí ale oznámil už v pondělí.
„Je samozřejmě namístě, abych z našeho výsledku vyvodil důsledky. Rozhodně ale neodcházím ze Strany zelených. Chci vás ujistit, že nezakládám žádnou novou stranu. Můj hlas a mé srdce zůstávají zelené,“ řekl Liška na tiskové konferenci, kde komentoval zisk pouhých 3,77 procent pro zelené.
Ti také, stejně jako České pirátská strana, která skončila těsně pod hranicí úspěchu (4,78), podají ústavní stížnost na pětiprocentní uzavírací klauzuli pro eurovolby. „Kdyby nebylo té hranice, Česká pirátská strana i my bychom získali po jednom mandátu,“ dodal Liška.
Piráti i zelení se ale shodně dostanou alespoň k milionům od státu.
