Stát selhal, za zelenou energii zaplatíme navíc bilion korun

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhaduje, že do roku 2030 náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší bilion korun, podstatnou část zaplatí tuzemští odběratelé na příplatcích ke spotřebované elektřině. NKÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě, v níž informoval o své prověrce toho, jak stát poskytoval prostředky na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Podle předsedy NKÚ Miloslava Kaly stát selhal, protože nedokázal reagovat na pokles investičních nákladů na stavbu slunečních elektráren.

Stát finančně podporuje výrobu elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu. Jen v letech 2011 až 2014 činily náklady na jejich podporu téměř 157 miliard korun, uvedl NKÚ. Navíc do roku 2030 se podle úřadu mohou náklady vyšplhat až na jeden bilion.

"Došlo k selhání státu," řekl pro ČT prezident NKÚ Miloslav Kala. "Ten fenomén se odborně nazývá dobývání renty. Je to popsaná záležitost, kdy v roce 2005 vznikl zákon, který vycházel z ekonomických predikcí, které v té době byly známy. Stát ale v té době nebyl schopen v letech 2008 a 2009 zachytit trend, kdy došlo k prudkému snížení investičních nákladů," uvedl.

Čtěte také: Fotovoltaika? Cesta ode zdi ke zdi

Podle NKÚ z této podpory nejvíce čerpaly fotovoltaické elektrárny, které patří k nejdražším z těchto zdrojů. "Například v roce 2013 podpora zelené elektřiny byla celkem 44 miliard korun a fotovoltaické elektrárny získaly dvě třetiny této částky, přestože vyrobily pouze 22 procent zelené elektřiny," uvedla mluvčí kontrolního úřadu Olga Málková. Celkové náklady pro stát budou podle ní ještě vyšší, protože provozovatelé "zelených" elektráren mají právo na úlevu na daních. Jaké výše tato daňová podpora dosahuje, není jasné, protože ji ministerstvo průmyslu nesleduje, dodal NKÚ.

Zlomové období podle úřadu představoval začátek roku 2011, odkdy začaly provozní podpory pro nově vybudované zdroje klesat. Snaha dostavět fotovoltaické elektrárny za starých, a tedy výhodnějších podmínek, vyvrcholila koncem roku 2010 solárním boomem. "Mezi lety 2009 až 2012 množství elektřiny vyprodukované fotovoltaickými elektrárnami vzrostlo více než třiadvacetkrát, což nemá v porovnání s ostatními státy EU obdoby. Návratnost investic do fotovoltaických elektráren byla zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let," uvedl NKÚ.

Čtěte také: Eurodotace v Praze šly na systém varovných SMS

V roce 2013 vstoupil v účinnost nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. "Přestože ho Česká republika měla předložit Evropské komisi ke schválení ještě před nabytím účinnosti, komise ho dostala na stůl až poté. Evropská komise mimo jiné konstatovala, že státem nastavená podpora představuje pro české výrobce zelené elektřiny ekonomickou výhodu oproti jiným podnikatelům v oboru. Proto komise nařídila, že podporu musí dostávat i dovozci zelené elektřiny z celé EU. Jen v roce 2014 může tato kompenzace dosáhnout až 2,5 miliardy korun," uvedl úřad. 

Oslovení zástupci fotovoltaických asociací však míní, že NKÚ zhodnotilpodporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) povrchně.Podle nich úřad zapomněl na řadu faktorů a jeho závěry jsou tak nepřesné a posilují mýty o šetrné energetice.

 Mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace CZEPHO Miloš Cihelka ke zprávě dodal, že podle studie Univerzity Karlovy spalování uhlí a dalších fosilních paliv každoročně zapříčiní škody na zdraví či majetku přes 50 miliard Kč. I tyto výdaje představují do roku 2030 téměř bilion korun, uvedl. "Jsou to také peníze, které musí zaplatit občané. Z pohledu občana je mi jedno, zda to zaplatím v účtu za elektřinu či z daní," řekl Cihelka.