Evropská komise: Čechům selhal dohled nad dotacemi z Bruselu

Zatím největší průšvih s evropskými dotacemi postihl kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Není sice tak politicky výbušný jako aféra s Farmou Čapí hnízdo nebo střet zájmů Jaroslava Faltýnka (ANO), který dohlížel na přidělování zemědělských dotací Agrofertu. Tentokrát totálně selhal Auditní orgán Ministerstva financí při kontrole patnácti miliard dotací na boj s nezaměstnaností. To však může mít fatální důsledky pro další čerpání stovek miliard z Bruselu.

O selhání Auditního orgánu informuje zpráva Evropské komise z 31. května, kterou má Echo24 k dispozici. V mnohém připomíná memorandum Evropského účetního dvora z roku 2012, které Čechům  proud eurodotací na čas úplně zastavilo.

Ministerstvo se brání

Nejvážnější je tvrzení Evropské komise, že Auditní orgán se svým novým šéfem Stanislavem Burešem neodhalil v projektech na podporu zaměstnanosti očividné chyby. Když lidé z Evropské komise znovu prozkoumali osm projektů, které Auditní orgán propustil maximálně s drobnými připomínkami, našli vážné nedostatky u šesti. To není dílčí selhání, ale doklad o tom, že Auditní orgán nemá pod kontrolou, jak se vlastně evropské miliardy utrácejí. Burešův úřad je nejvyšší tuzemskou instancí pro kontrolu eurodotací, proto v tomto případě znamená „Auditní orgán“ Česká republika.

Když před šesti lety oznámil Evropský účetní dvůr, že Auditní orgán zkresluje výsledky kontrol a že se na jeho zprávy nedá spolehnout, eurodotace se zastavily. Teď Evropská komise prohlásila, že Burešovi úředníci nedokázali odhalit ani „neoprávněné výdaje“, ani „porušení předpisů o veřejné soutěži“. Ministerstvo financí dnes tvrdí, že situace není kritická a že čerpání sociálních dotací ohroženo není. Mluvčí Filip Běhal upozorňuje, že kontrola Evropské komise nebyla ani ukončena. „Obdrželi jsme v současné době pouze návrh zprávy o auditu v anglickém jazyce. Po obdržení české verze začne běžet dvouměsíční lhůta pro reakci,“ vysvětluje Běhal. Dodává, že ministerstvo financí ani kolegové z ministerstva práce s většinou zjištění nesouhlasí. Proto proběhne tzv. kontradiktorní řízení, kde bude česká strana předkládat důkazy, které by tvrzení Evropské komise vyvrátily.

Ve skutečnosti ministerská reakce připomíná, jak ministerstvo financí před šesti lety reagovalo na zprávu účetního dvora. „Rozhodně odmítáme, že by docházelo ke zkreslování výsledků auditů. Zároveň upozorňujeme, že se jedná o návrh předběžných zjištění, po jehož zaslání následuje kontradiktorní řízení,“ vysvětlili tehdy ministerští úředníci a doplnili, že podle dosavadních zkušeností se konečné verze „výrazně liší od původních návrhů zpráv“.

Co zjistil Brusel

Zpráva Evropské komise konkrétně popisuje, jak Česká republika požádala v roce 2015 a první polovině roku 2016 celkem o 15 miliard korun sociálních dotací a jak poté proběhlo namátkové šetření Auditního orgánu, který prověřil projekty za cca 1,7 miliardy. V zásadě byl spokojen a svou misi uzavřel zjištěním, že pouze dvě promile sociálních dotací byly utraceny v rozporu se zákony a směrnicemi. O to větší bylo překvapení bruselských expertů, kteří znovu auditovali již jednou zkontrolované projekty za 900 milionů. Z osmi projektů byly dva v pořádku, ale dalších šest mělo vážné chyby. U čtyř z nich evropští úředníci vypočetli, kolik peněz bylo utraceno v rozporu s předpisy a došli k částce 173 milionů. Je to ovšem jen orientační částka, protože zvláště u velkých projektů prověřili jenom jejich část. Proto samotná Evropská komise upozorňuje, že přesnou výši pokut bude nutné ještě upřesnit.

Hříšníky byly ve většině případů státní instituce. Konkrétně Fond dalšího vzdělávání a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí požádaly o navýšení dotací na již schválené projekty, které měly podpořit stáže pro mladé pracovníky resp. posílit mezinárodní partnerství. Z pohledu evropské kontroly šlo o zbytečně utrácení, jehož smysl nikdo neprověřil a žádají oba příplatky v řádu desítek milionů vrátit. Ministerstvo práce a sociálních věcí dotovalo nezaměstnaným v rámci rekvalifikací řidičský průkaz na traktor, jeho pracovníci v Plzni však předem znemožnili malým autoškolám, aby tyto kurzy mohly nabízet. Úřad práce ve Zlínském kraji zase dotoval pracovní místa pro mladé, podle evropských auditorů však nešlo o lepší integraci pracovníků, ale nepovolenou státní podporu firmám, které stejně někoho potřebovaly zaměstnat. Z nestátních příjemců zaujala návštěvu z Bruselu Okresní hospodářská komora v Kroměříži, která v projektu na podporu propuštěným zaměstnancům nemohla najít doklady o tom, za co peníze utratila. Litvínovská vzdělávací společnost měla školit dlouhodobě nezaměstnané v horských oblastech Mostecka, podle evropské kontroly se však do projektu dostali lidé, kteří přišli o práci teprve nedávno.

Bruselská kritika ovšem v první řadě nemířila na zřejmou skutečnost, že se evropské peníze přidělené na rozpočtové období končící rokem 2015 utrácely pod jakoukoli záminkou, jen aby nepropadly. Nejvážnějším zjištěním bylo to, že si chyb při čerpání nevšiml Auditní orgán, který je odpovědný za to, že Česká republika nepošle do Bruselu k proplacení nesmysly. Pokud se u zkontrolovaných projektů utrácelo v rozporu s předpisy 15 až 40 procent dotací, mohlo být v období 2015-2016 neoprávněně vyplaceno 2 až 6 miliard jen v sociálním programu. Pokud Auditní orgán přehlížel chyby stejně u jiných dotačních programů, pak byla bez užitku vyhozena řádově vyšší částka.

O podvod se nikdo ani nepokusil

Speciální nepříjemnosti mohou tradičně postihnout Ústecký kraj. Litvínovskou vzdělávací společnost (LVS), která rekvalifikovala nesprávné nezaměstnané, vedou rodinní příslušníci mostecké podnikatelky Dagmar Proškové, která se zároveň podílí na současném rozdělování evropských sociálních dotací v Ústeckém kraji. Konkrétně je výkonnou manažerkou tzv. Paktu zaměstnanosti, který je klíčovým partnerem ministerstva práce na přípravu rekvalifikací a školení v období 2014-2020. Relativně malý projekt na školení dlouhodobě nezaměstnaných na Litvínovsku, který měl k dispozici 1,6 milionu korun, vzbuzuje největší podezření z podvodu, protože by nemělo být obtížné rozeznat dlouhodobě nezaměstnaného od člověka, který je bez práce pár týdnů.

Manažerka Prošková jakékoli podezření z podvodu odmítá. „K administrativnímu pochybení jistě může dojít, ale o podvod se nikdo ani nepokusil ani ho nespáchal, o tom jsem skutečně přesvědčena. V tomto duchu mluvím i za všechny zaměstnance, kteří projekt každodenně řídili a realizovali,“ vysvětlila. Připomíná, že LVS prošla bez problémů kontrolou ministerstva práce i Auditního orgánu, kromě toho Úřad práce potvrdil, že účastníci projektu odpovídají správné cílové skupině. Prošková předpokládá, že se všechno ještě vysvětlí.

Pokud by se ovšem nepodařilo zjištění bruselských auditorů zpochybnit, dostaly by se do podezření všechny sociální projekty v Ústeckém kraji. Jeho hejtman Oldřich Bubeníček se toho ovšem nebojí. „Ztotožňuji se s vyjádřením paní Dagmar Proškové,“ uvedl.