Stavbaři ve Zlíně poničili reliéf od Kaplického, vzali na něj bagr

Těžká technika poničila při rekonstrukci budovy v centru Zlína pískovcový reliéf, jehož autorem je Josef Kaplický, otec architekta Jana Kaplického. Stavební práce na budově na třídě Tomáše Bati začaly 28. října, na odstraňovaní reliéfu upozornili město občané. Práce na budově jsou nyní zastaveny a společně s investorem se hledá způsob, jak reliéf z objektu sejmout bez dalšího poškození, řekl mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák. Investorem je Moravský peněžní ústav (MPÚ).

„Ve stavebním povolení z roku 2008 má investor výslovně formulovanou podmínku, že v případě rekonstrukce budovy musí reliéf šetrně sejmout a uplatnit jej v interiéru budovy,“ uvedl mluvčí. Město na informace občanů ihned reagovalo. „Městská policie přivolala na místo památkový úřad, který práce okamžitě zastavil. Nyní už koná státní správa. Musím přiznat, že jsem z tohoto způsobu jednání investora velmi rozčarovaný,“ uvedl primátor Miroslav Adámek (STAN).

Nyní se věc bude posuzovat z hlediska památkového zákona. „V případě, že se vinu podaří prokázat, lze uložit sankci až ve výši dva miliony korun. Prozatím jsme se ve shodě s investorem zaměřili na zastavení práce a nalezení šetrného postupu pro sejmutí reliéfu, ke kterému přizveme Národní památkový ústav,“ uvedla vedoucí odboru kultury a památkové péče magistrátu Kateřina Pešatová.

Na rekonstrukci budovy se zaměří i odbor stavebních a dopravních řízení magistrátu. „Provedeme kontrolní prohlídku za účelem zjištění, zda jsou stavební práce prováděny v souladu se schválenou projektovou dokumentací,“ uvedla vedoucí oddělení stavebně správních řízení Helena Stündlová.

Podle ředitele úseku marketingu MPÚ Pavla Čiháka byly stavební práce na nové centrální pobočce MPÚ řádně nahlášeny a schváleny stavebním i Národním památkovým ústavem. „Pro MPÚ je podstatné to, aby se při rekonstrukci budovy vytvořil vysoký standard služeb pro klienty a zároveň respektovaly požadavky zástupců památkové péče. Firma, která sejmutí pískovcové plastiky na čelní fasádě realizovala, provedla průzkum uchycení a zvolila nejlepší možnou techniku sejmutí plastiky v návaznosti na její celkovou váhu,“ sdělil dnes ČTK Čihák.

Na nešetrné odstraňování reliéfu upozornil i architekt Pavel Míček. „Nevěřil jsem vlastním očím. Dělníci jej pomocí těžké techniky rozbíjeli na kusy a bagrem odklízeli do přistavených kontejnerů na stavební suť,“ uvedl. Kriticky se vyjádřilo také oddělení urbanismu a architektů magistrátu. „Předpokládám, že odstraňování bylo provedeno i v rozporu s požadavky památkové péče, a především, pochybuji, že byla řešena autorská práva. Doufám, že se tomuto barbarskému počínání podaří zamezit a že to nebude návod pro jiné investory, jak likvidovat další umělecká díla v našem městě,“ uvedla vedoucí oddělení Dagmar Nová. Reliéf vznikl zřejmě v roce 1956.

Čtěte více: Zlínské divadlo chystá „nekorektní kabaret“ Ovčáček čtveráček