Starostové se otřepali. Do voleb jdeme, prohlásil Gazdík
STAN v nejistotě
AKTUALIZOVÁNO
5
Starostové a nezávislí (STAN) se musí rozhodnout, jak se postaví k nabídce lidovců (KDU-ČSL). Ti jim kvůli nepříznivým předvolebním průzkumům navrhli, aby místo volební koalice vstoupili na jejich kandidátky. Mezi zklamanými Starosty převládá názor, že by měli do podzimních parlamentních voleb kandidovat raději sami než „pod“ KDU-ČSL. Tutéž variantu chtějí i regionální strany a hnutí, které STAN podporují. Předseda Petr Gazdík navíc vyloučil, že by Starostové nakonec do voleb nešli vůbec.
„Všichni chceme přehledné řešení, a ta jsou pro nás tři: jít na kandidátky KDU-ČSL, kandidovat sami, nekandidovat vůbec. Já budu prosazovat, ať se pro jednu z těchto variant rozhodneme,“ uvedl pro Echo24 1. místopředseda strany Vít Rakušan. Poslední možnost však vyloučil sám předseda Gazdík. „Pod stůl spadla i varianta, že bychom se voleb vůbec nezúčastnili,“ řekl v úterý dopoledne pro server iDNES.cz.
Rakušan současně vyloučil „čtvrtou“ variantu: že by Starostové nabídku odmítli, ale nevypověděli by koalici a nechali v tom KDU-ČSL „vymáchat“. „Tak to podle mě nedopadne. Musíme se rozhodnout. Důležitý je jednoznačný výsledek – a to i pro naše lidi v regionech. Ta doba, kdy jsme byli naším bývalým koaličním partnerem uvedeni do téhle nejistoty, neprospívá vůbec nikomu,“ řekl Rakušan. Pro server iDNES.cz později dodal, že ukončení koalice je spíš technická záležitost.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Celostátní výbor Starostů se sejde v úterý odpoledne v Praze. Předseda STAN Petr Gazdík na něm předloží svou vizi, jak situaci vyřešit. „Chceme, aby to bylo řešení, které akceptuje naprostá většina členské základny,“ řekl k tomu Gazdík, který musí zareagovat na krok lidovců z minulého úterý ukončit volební koalici. Rozhodnout se nicméně STAN musí do poloviny srpna. Strany totiž mohou své oficiální kandidátky měnit nejpozději 60. den před volbami, které se letos uskuteční 20. a 21. října.
Výroky některých členů STAN přitom naznačují, že by si mohli zvolit cestu samostatné kandidatury. Místopředsedkyně STAN a poslankyně Věra Kovářová již dříve pro Echo24 uvedla, že Starostové nechtějí zůstat pouze na kandidátkách KDU-ČSL. „My teď na kandidátky KDU-ČSL nejsme připraveni jít,“ řekla. Podobně mluvil také Petr Gazdík. „Obecně u nás vůle jít na kandidátky prostě není,“ potvrdil. Rakušan zase ještě v pátek tvrdil, že na případné kandidátce KDU-ČSL nebude, ale o křeslo poslance by usiloval jen v případě samostatné kandidatury STAN.
Starostové nicméně vnímají ukončení koalice jako chybu. Uvedli, že sice chápou nervozitu danou nepříznivými předvolebními průzkumy, model koalice však stále hodnotí jako optimální variantu volební spolupráce. „My jsme ale nadále připraveni koaliční smlouvu dodržet a nabídnout voličům koalici KDU-ČSL a STAN jako sílu, která chce hájit svobody a demokracii v této zemi,” komentoval to Gazdík.
Lítost nad koncem koalice vyjádřilo i všech 10 regionálních stran a hnutí, které společně s KDU-ČSL a STAN podepsaly smlouvu o spolupráci. „V případě, že KDU-ČSL bude trvat na svých nových požadavcích, jsou naši kandidáti připraveni podpořit samostatnou kandidaturu Starostů a nezávislých. Pokud se tak skutečně stane, KDU-ČSL v rámci integrační snahy zůstane osamocená,“ komentovala to předsedkyně SNK ED Zdeňka Marková.
Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka by přitom v případě „začlenění“ Starostů na lidovecké kandidátky zůstaly podmínky spolupráce vůči STAN velkorysé. Uvedl, že se vypovězením koaliční smlouvy pouze změní forma, nikoli obsah spolupráce. Do voleb by šli Starostové v čele šesti kandidátek a na osmi kandidátkách by měli druhá místa. V roce 2013, kdy kandidovali za TOP 09, měli jediného lídra a šest druhých míst.
Rychlý konec koalice
O tom, že lidovci půjdou do podzimních voleb v koalici se Starosty, rozhodla nejprve celostátní konference KDU-ČSL v Jihlavě v polovině března. V tajném hlasování se pro návrh vyslovilo 39 delegátů a 31 jich bylo proti. Koalici schválili i delegáti na sjezdu strany na konci května s podporou asi 82 procent z přítomných. Bělobrádek na to konto prohlásil, že tak vysokou podporu pro koalici nečekal.
Už tehdy se však ozývaly hlasy, že koalice bude mít kvůli zvýšenému volebnímu prahu pro koalici problém dostat se do sněmovny. Třeba poslanec Ludvík Hovorka ze Zlínského kraje navrhoval, aby místo koalice přijala KDU-ČSL zástupce Starostů na vlastní kandidátky.
Celostátní sněm Starostů schválil spolupráci týden po lidovcích. Pro bylo 101 ze 116 hlasujících delegátů, tedy 86 procent. Starostové přitom do konce roku 2016 spolupracovali s TOP 09. „Nesrovnávejme to (koalici) s partnerstvím s TOP 09, tady jsme (s lidovci) dvě rovnoprávné strany,“ komentoval to šéf STAN Petr Gazdík.
Koaliční smlouvu podepsaly obě strany 12. dubna a od té doby jim většina průzkumů přisuzovala méně než 10 procent hlasů v podzimních volbách do sněmovny. 10 procent je přitom minimum, které musí koalice získat, aby se do Poslanecké sněmovny dostala.
