Srbsko přešlapuje mezi Ruskem a Evropskou unií

Srbsko sužují ekonomické a politické problémy. I po téměř patnácti letech od zrušení mezinárodních sankcí za způsobení válečných zločinů se srbská ekonomika těžko vzpamatovává z dopadů hospodářského bojkotu i divoké privatizace. Podle statistik je v balkánské republice bez práce až pětina obyvatelstva. Rychlý růst HDP, který po roce 2000 dosahoval až 5 procent, se v důsledku krize zastavil a země se dočasně propadla do recese. Nejen z těchto důvodů vzhlíželo Srbsko k uplynulým nedělním předčasným volbám, které dopadly přesně podle očekávání.

Volby s přesvědčivým náskokem vyhrála Srbská pokroková strana vedená dosavadním vicepremiérem Aleksandarem Vučičem. Její volební zisk činil 48,3 %, tedy dokonce více, než se odhadovalo. Předvolební průzkumy se nemýlily ani v tom, že s ní soupeřící strany nepřesáhnou hranici 15 procent získaných hlasů. Konkrétně druhá strana v pořadí, Srbská socialistická strana nynějšího premiéra v demisi Ivici Dačiče, získala 13,5 % hlasů od voličů. Drtivou porážku znamenaly volby pro opoziční strany. Do 250 členné Národní skupštiny se z nich probojovaly jen Demokratická strana (6 %) a Nová demokratická strana (5,7 %). Další politické strany, které budou v nadcházejícím volebním období v jednokomorovém parlamentu působit, jsou tři regionální strany, jichž se netýká pěti procentní uzavírací klauzule.

Vláda jednoho muže

Největší otázka nyní tedy zní, jak Vučič naloží s absolutní většinou křesel v parlamentu. Právě drtivé vítězství Srbské pokrokové strany znepokojuje opoziční politiky i politology. Ti v případě takto dominantní výhry varují před soustředěním moci v rukou jednoho muže a upozorňují na analogii s obdobím vlády Slobodana Miloševiče. Ostatně v autokratické vládě někdejšího prezidenta působil i mladý Aleksandar Vučič a to ve funkci ministra informací. Je proto velice pozoruhodné, jak se mu podařilo oprostit se od své minulosti a získat důvěru voličů.

Vučič ve své kampani vsadil na palčivé otázky nezaměstnanosti. Voličům populisticky sliboval rázné reformy, které Srbsku zajistí lepší budoucnost. Faktem však je, že i tyto reformy s sebou ponesou nepopulární škrty a nevyhnutelné snižování pracovních míst související s likvidací upadajících státních podniků. Vučič, jenž měl v odstupující vládě na starosti tajné služby a boj s organizovanou kriminalitou, si Srby dále naklonil úspěšnými zásahy proti závažné trestné činnosti. Plusové body získal zatýkáním a vyšetřováním významných podnikatelů podezřelých z korupce, daňových úniků a podvodů při privatizaci státních provozů. V neposlední řadě se minulé vládě během jejího krátkého působení podařilo výrazně přiblížit Evropské unii. 

Srbsko mezi Bruselem a Moskvou

Rozštěpení Srbska mezi Rusko a Evropskou unii se však jeví velmi paradoxně. Podle sociologického průzkumu, který provedl časopis Nové srbské politické myšlení, by unii s Ruskem podpořilo 67,5 procent respondentů, zatímco vstup do Evropské unie jen necelých 54 % dotázaných občanů Srbska. V návaznosti na to Srbové neprojevili přílišné nadšení pro jednání Dačičova kabinetu s kosovskými Albánci, které mělo za cíl přiblížit zemi ke vstupu do Evropské unie. Vzájemně napjaté srbsko-kosovské vztahy sice nejsou zcela urovnány, nicméně Evropská unie výrazný posun v této záležitosti i pokračující vůli Srbska stíhat válečné zločince ocenila. V dubnu 2013 proto Evropská komise doporučila přístupové rozhovory se Srbskem a asociační rozhovory s Kosovem. První fáze přístupových dohod byla zahájena v lednu 2014 a tehdejší premiér Srbska při nich prohlásil, že by se jeho země měla stát členským státem EU do roku 2020.

Otázkou tedy zůstává, jak budou srbští občané hlasovat v případném přístupovém referendu do Evropské unie. Snahu pomoci Srbsku se zadlužením, které loni přesáhlo 20 miliarda eur, totiž vyvinulo právě Rusko. Zemi poskytlo k nastartování ekonomiky úvěr půl miliardy dolarů. Rusové hrající v posledních letech v srbské ekonomice stále výraznější roli dále ovládají například petrochemický koncern Naftna industrija Srbije. Ostatně ekonomické potíže byly v loňském roce důvodem toho, proč tehdejší premiér Dačić zbavil Mladjana Dinkiče, šéfa jedné z koaličních stran, postu ministra financí. Tento krok měl v konečném důsledku za cíl právě uplynulé předčasné volby.