‚Jestem Polakiem‘. Mach se v EP zastal Poláků
Spor Bruselu a Varšavy
NOVÉ
1
Změny zákonů, které nyní probíhají v Polsku, se zastal český europoslanec za Svobodné Petr Mach. Ten řekl, že vměšování Evropské komise do záležitostí Varšavy je nehorázné a že je to záminka za změnu polského postoje k uprchlickým kvótám. V závěru připomněl větu Ich bin ein Berliner (Jsem Berlíňan), kterou v roce 1963 vyslovil u berlínské zdi americký prezident John Kennedy. „Ja jestem Polakiem (jsem Polák),“ zakončil své vystoupení v europarlamentu Mach, který měl stejné heslo připnuté jako velký odznak na saku.
„Evropská unie zahájila řízení proti Polsku, které má skončit až odebráním hlasovacích práv. A za co? Co strašného Polsko provedlo?“ ptal se před zástupci europarlamentu Petr Mach. „Že zavádí dvou třetinové kvórum pro rozhodování ústavního soudu? Že prosazuje nová vláda svoji vizi vůči veřejnoprávním médiím? Za něco co existuje a co se běžně děje v mnoha dalších zemích Evropské unie?“
Podle něj může za postoj Evropské komise fakt, že se Polsko nechce podřídit bruselskému diktátu ohledně kvót na povinné přijímání uprchlíků. „Dneska je potřeba stát při Polsku, na které nespravedlivě útočí Evropská komise. A proto dovolte abych zakončil jako hrdý svobodný občan: Já jestem Polakiem,“ zakončil svou řeč Mach. Za jeho podporu Polska ho na síti chválili mnozí Poláci, za jejich děkovné emaily předseda Svobodných poděkoval v polštině.
Otrzymalem setki wiadomości i emaili od Polaków. Serdecznie dziękuję i doceniam waszą wiarę i ufność we mnie.
— Petr Mach (@PetrMachMEP)
20. Leden 2016
Legislativní změny v Polsku jsou podle polské premiérky Beaty Szydlové výsledkem listopadových demokratických voleb. V Evropském parlamentu ve Štrasburku to prohlásila v reakci na kritiku některých kroků nového konzervativního kabinetu ve Varšavě. Svoboda a svrchovanost jsou podle premiérky pro Poláky klíčovými hodnotami. Vláda je ale připravena o vytváření lepších reforem pro Polsko diskutovat s evropskými představiteli i domácími stranami.
Evropská komise vyjádřila v minulých týdnech obavy především kvůli změnám, které se týkají ústavního soudu a fungování médií. Szydlová postup vlády obhajovala.
„Naši otcové a dědové prolévali krev za svobodu Polska i jiných národů. Po celá desetiletí jsme museli bojovat, abychom mohli stát spravovat sami, a to si nenecháme vzít. Naučili jsme se to od Evropy,“ řekla Szydlová.
Premiérka v projevu k europoslancům opakovaně řekla, že ke změnám v Polsku se rozhodli Poláci sami tím, že si ve volbách vybrali program nynější vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Řekla také, že reformy jsou v souladu s evropskými standardy a že Varšava se při jejich přípravě inspirovala v jiných evropských zemích.
Szydlová rovněž prohlásila, že při vytváření reforem je otevřená dialogu s dalšími aktéry. „Chceme pracovat na dobrých politických reformách, abychom mohli zajistit, že Polsko bude svobodnou zemí,“ řekla. „Chceme být v EU šampionem, to je náš sen,“ dodala.
Pokud jde o změny týkající se ústavního soudu, tak se prý v žádném případě neliší od standardů v jiných členských zemích. Premiérka řekla, že spor o ústavní soud je politickým a ne právním problémem. O reformě médií sdělila, že je nutná, aby vzniklo skutečně nestranné vysílání. Polská veřejnoprávní média se podle ní v minulosti dopustila několika přešlapů vůči evropských mediálním standardům. Vláda se ale nechce nijak vměšovat do nezávislosti polských médií, řekla Szydlová.
Pozorný dohled Evropské komise
Změny zákonů, které v Polsku provádí PiS, znepokojují Evropskou komisi, která proti Varšavě zahájila formální proceduru sledování stavu právního státu v zemi. Proces teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Polsku hlasovací práva v unii.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz na úvod debaty řekl, postup, ke kterému se Evropská komise rozhodla, dosud EU nezažila. Tento mechanismus pro ochranu právního státu unie vytvořila v roce 2014 a poprvé ho aktivovala právě kvůli Polsku. Schulz v nedávném rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung přirovnal politiku polskévlády k počínání ruského prezidenta Vladimira Putina. Za toto vyjádření německého politika se na jeho hlavu snesla kritika nejen z Polska, ale i z Německa.
Místopředseda poslaneckého klubu Evropské lidové strany (PPE) Esteban Pons po projevu premiérky řekl, že nejhorší autoritářské režimy přišly zevnitř. „Můžete měnit zákony, ale ne hodnoty, to nikdy, paní premiérko,“ prohlásil s tím, aby se nová polská vláda nedopouštěla chyb vlád v minulosti.
Gianni Pitella, který je předsedou Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), zdůraznil, že si nikdo nepřeje, aby přístup k Polskuvypadal, že je hnáno k odpovědnosti. „Změny se ale musí uskutečňovat při respektování principů a práv EU,“ dodal. Podobně hovořil i jeho kolega a místopředseda S&D Josef Weidenholzer. „Pravidla se nesmí měnit tak, aby to v budoucnu již nebylo možné,“ řekl s tím, že právě toho se mnozí lidé bojí.
Předseda Evropských konzervativců a reformistů (ECR) Syed Kamall vyzval europoslance, aby před obviňováním Polska vyčkali nejprve na hodnocení Evropské komise. „Ukazování prstem na vládu je i ukazování prstem napolské občany, kteří (novou vládu) volili,“ řekl. Uvedl rovněž, že ho udivuje, že se podobné kritické hlasy neobjevily tehdy, když někdejší polská vládní strana Občanská platforma jmenovala za ústavní soudce své vlastní kandidáty.
Místopředseda ECR Hans-Olaf Henkel řekl, že nynější kroky vůči Polskujsou groteskní inkvizicí. „Jestli nějaký národ nepotřebuje poučovat o svobodě a demokracii, pak je to Polsko,“ uvedl.
Guy Verhofstadt, předseda Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), v diskuzi zdůraznil, že polská jednota jde ruku v ruce s jednotou evropskou a obráceně, jak historie mnohokrát ukázala. „Proto bych vás rád vyzval, paní premiérko, abyste neposlouchala tolik nás, ale polské občany,“ řekl. Ve svém projevu, který byl vůči Szydlové kritický, vyjádřil obavy z možného zneužívání vládní většiny k rozložení kontrolních a vyrovnávacích mechanismů v Polsku.
