Blažek vytočil Nagyovou a stěžoval si na Klause. Prima
Chtělo to hodně kávy. A důslednou snahu ignorovat docela rozsvícený svět za oknem, nějak překážel snaze ponořit se do těch písmenek a řádek a prostoru mezi nimi, kde čekalo především staré a známé. No nic. Asi jste pochopili, že je pondělí.
Titulka Práva je dnes nějak optimistická, z pásku se zářivě směje Sabina Laurinová, která „je ve čtyřiceti zase muzikálovou princeznou“. Na otvírákovém fotu zasnubující se Martina Navrátilová, podvalový titulek hlásí, že „Tatrovka byla vytěžená až na dno, teď se zvedá“.
Mladá fronta Dnes je i mimo sportovní rubriku trochu fotbalová. Otvírá textem o neodehraném pohárovém utkání mezi Znojmem a Brnem, jehož konání zakázala policie kvůli nevyhovujícímu stadionu. „Hlavním problémem byla probíhající rekonstrukce stadionu. Policejní technici na místě vyhodnotili, že pokud by došlo k výtržnostem či potyčkám, jejich jednotkám by se jen těžko zasahovalo.“ Na komentářových stránkách pak Jan Palička v předvečer kvalifikace s Nizozemskem posmutněle vzpomíná na jiné utkání se stejným soupeřem před deseti lety. „V červenci 2004 se na mistrovství Evropy prohrávalo s rozjetým Nizozemskem o dva góly po dvaceti minutách. Strašlivý začátek, koloně českých fanoušků na tribunách bylo zle. V tu chvíli trenér Brückner provedl risk svého života, když na hřiště poslal útočníka na úkor krajního obránce, čímž za jízdy rozcupoval svou vlastní taktiku. Všechno se změnilo. Výsledek, nálada a celkový pohled na český fotbal. Rázem se opěvovali básnící, kteří jsou schopni vyhrát ztracený zápas, pobavit svět a vykouzlit legendu pro příští generace. Česko bylo inspirací a těšilo se, že vrchol teprve přijde. Omyl, nic lepšího už nebylo.“ A takhle je to se vším, alespoň mám ten dojem. Všechny ty zlaté doby se takové jeví až s odstupem. Když člověk má to štěstí a právě je prožívá, rozmazleně si myslí, že tohle je teprve začátek a ten vrchol teprve přijde.
V Lidových novinách první úryvek knihy Michaela Žantovského o Václavu Havlovi. Na otvíráku další exprezident – Václav Klaus. Jde o jeho amnestii. Podle deníku si „někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) stěžoval, že ho Hrad s amnestií oklamal, dal mu špatné podklady, propuštěných mělo být mnohem méně. Dosud neznámé svědectví pochází z odposlechů, které pořídili policisté v kauze Nagygate. Bylo pět dní po vyhlášení amnestie – neděle večer 6. ledna 2013 – a tehdejší ministr Blažek vytočil číslo Jany Nagyové. Tehdy byla šéfkou kabinetu Petra Nečase, dnes, jak je všeobecně známo, je již jeho manželkou. (...) Vzápětí Blažek – zřejmě na Klausův účet – prohlásil: ‚S tím, co tam nacpal na poslední chvilku, se nedalo nic dělat.‘“ Jedna věc mi na tom přijde zvláštní, bez ohledu na to, že Klausova amnestie byla, řekněme, suspektní a sama skutečnost, že se k jejímu autorství nikdo nehlásí, je velice výmluvná. Ale stejně. Policie odposlouchávala Janu Nagyovou z nějakého důvodu, který ani v nejmenším nesouvisel s tím, o čem mluvila s Pavlem Blažkem. A stejně to pustila novinám (a noviny dál). Znamená to, že až já budu telefonovat někomu, kdo je ze se mnou nikterak nesouvisejícího důvodu odposlouchávaný, a řeknu mu něco o věci, která s důvodem odposlechu taky nijak nesouvisí, bude se to stejně považovat za zveřejnitelné? Prima.
V Právu zmiňuje Alexandr Mitrofanov dost silné vyjádření ministra Zaorálka, podle nějž události na Ukrajině nejsou „bouřka“, ale symptom „klimatické změny“. „Jak na bouřku, to z praxe víme všichni. Dá se ale čelit klimatickým změnám? To nás doma ani ve škole neučili. Rozšířený je postoj dítěte, které zavře oči a představuje si, že se stalo neviditelným. Jiní se snaží vyjednávat, jak jsou zvyklí v běžném životě. Já ti v něčem ustoupím a ty zas uhneš, kde já potřebuji. Nelze opomenout ani jedince, kteří v předstihu vychvalují nové krásné klima. Zaorálek včera otevřel téma nejen pro politiky, kteří beztak nevědí, kde jim hlava stojí. Bylo to oznámení pro každého, kdo chce slyšet.“ K Ukrajině ještě z MfD. V rubrice čtenářských ohlasů titulek „Ať se z Ukrajiny nestane Korea“. To by mohlo vyjít, řekne si čtenář. Pod nadpisem text europoslance a předsedy SSO Petra Macha, který se snaží vysvětlit postoj strany ke konfliktu. „A když bude Západ i Rusko vojensky podporovat strany konfliktu, bude z ukrajinské války nová korejská válka, která povede stejně k rozdělení země.“ No. Pan Mach by mohl být překvapen zjištěním, že rozdělení Koreje není důsledkem korejské války, tu odstartoval pokus Severu schramstnout Jih. No nic.
Vyšel magazín ONA Dnes, highlight českých pondělků. V materiálu o přetrvávajících tabu v sexu je citována „sex koučka Julie Gaia Poupětová“. Já vím, trefovat se do jmen je pubertální. Ale stejně. Zaujalo i potěšilo.
Blesk zmiňuje blížící se prezidentovy sedmdesátiny, budou 28. září, žádná velká sláva se prý nechystá. „Zeman už dříve řekl, že ‚pro ty, kteří projeví přání mu přijít popřát‘, možná uspořádá koncert Hradní stráže.“ Zvlášť úporným gratulantům zahraje třeba i zásahová jednotka. Ha ha. Hoho. Humory při pondělku. Jde to ztuha, co si budeme povídat.
