Dienstbier: V protikoručním NERVu budou i lidé z neziskovek

Nejvyšší státní zástupce, šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů, vybraní ministři...a neziskovky. Tak by měla vypadat nová Rada vlády pro boj s korupcí, která vznikne ještě do konce června. K rozhodování se tak s největší pravděpodobností dostanou i aktivisté sdružení pod hlavičkou Rekonstrukce státu. Ti mají zatím s politiky spíše problémy.

Ani ne za měsíc by se měli poprvé sejít ministři Jiří Dienstbier, Milan Chovanec, Andrej Babiš a Helena Válková s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, ředitelem GIBS Ivanem Bílkem nebo šéfem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie Milanem Komárkem. Silná sestava má pravidelně dohlížet na to, jak plní vláda své závazky v boji s korupcí.

Na pomoc si experti z Rady vlády pro boj s korupcí s největší pravděpodobností vezmou i aktivisty z neziskovek. „Uvažujeme o tom, že by se členy rady stalo i několik zástupců nestátních neziskových organizací, které se bojem s korupcí zabývají,“ vysvětluje ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, který nové uskupení povede.

Dohlížet na to, jak vláda plní své protikorupční sliby, tak nejspíš budou i lidé sdružení v organizacích patřících do Rekonstrukce státu. Iniciativy, která po zákonodárcích už několik let požaduje přijetí devíti zásadních protikorupčních norem. Podle Dienstbiera zatím není jasné, zda v radě usednou právě lidé z Rekonstrukce, opak si jde ale jen těžko představit.

Něco jako protikorupční NERV

Transparency International, Nadační fond proti korupci, Frank Bold, Inventura demokracie, ProAlt, Oživení a další. Za Rekonstrukcí státu stojí téměř dvacet hlavních neziskovek zaměřených na boj s korupcí. Aktivisté, kteří tlačí poslance do prosazení protikorupčních zákonů, by tak historicky poprvé měli dostat reálnou možnost dohlížet na naplňování protikorupční strategie státu.

„My jsme se tím už trochu zabývali dříve, jestli něco takového nedoporučit vládě. A nedošli jsme k jednoznačnému závěru, zda by to bylo dobře, nebo špatně. Zkušenost mnoha neziskových organizací z předchozího vládního období byla negativní, že to nic nezměnilo,“ zůstává ostražitý Jiří Boudal, který vystupuje za Rekonstrukci státu.

Avizované složení rady prý neziskovkám přesto dává naději, že by po letech konečně mohlo jít o smysluplnou spolupráci. „Pokud by to bylo něco jako protikorupční NERV, ale mělo to i možnost něco reálně připomínkovat, tak ano, přivítali bychom to. Pokud ta rada bude bezzubá, vždy je možnost ji opustit. To je také signál,“ dodává Boudal.

Vláda se ve středu zavázala do konce roku splnit nejdůležitější protikorupční závazky předchozích kabinetů. Právě v tom ji bude rada kontrolovat. Své výstupy má předkládat vládě k dalšímu projednání, jednotlivým resortům pak může doporučovat konkrétní legislativní změny.

Už pod dohledem vládní rady by měla projít legislativním procesem komplexní novela služebního zákona, ještě letos pak chce Dienstbier předložit třeba novelu zákona o střetu zájmů či zákon o financování politických stran. V září by měl jít do vlády zákon o prokazování původu majetku.

Otázkou zůstává, jak bude případná kooperace aktivistů a vlády vypadat. V posledních týdnech se totiž množí spory Rekonstrukce státu a poslanců, podle kterých aktivisté při prosazování protikorupčních norem příliš tlačí na pilu. A spolupráce zákonodárců s občanskou společností tak zatím spíše drhne.