Norsko přivírá dveře. Bojí se ‚brutálních‘ dopadů
Změna přistěhovalecké politiky
NOVÉ
Norsko se přidává k zemím, které omezí pravidla pro vstup do země. Zpřísnění azylové politiky se norská středopravá vláda rozhodla zamezit případným „brutálním následkům“ uprchlické krize na sociální systém země, cituje ABC slova ministryně pro imigraci Sylvi Listhaugové.
Jako hrozba pro státní sociální systém se podle norské ministryně pro imigraci Sylvi Listhaugové jeví současná migrační vlna. Návrh, který musí schválit parlament, počítá se ztížením pravidel pro příchozí migranty. Nově by tak bylo obtížnější si do země přivést členy rodiny a zároveň se zvýší nároky na žadatele o stálé pobyty.
Jen letos přišlo do této pětimilionové země na 30 tisíc žadatelů o azyl. To vidí Listhaugová jako největší hrozbu, protože v počtu na obyvatele to podle ní znamená jeden z největších podíl uprchlíků v Evropě. Prognóza je podle ní ještě závažnější, kdy má v průběhu příštího roku do země dorazit mezi 10 a 100 tisíců uprchlíků.
„Pokud se dostaneme blízko tomu druhému číslu, mohlo by to mít brutální dopad na naší fungující sociální společnost,“ řekla podle AP Listhaugová v souvislosti s tím, že příchozí uprchlíci mají v současnosti práva na sociální výhody, jako každý Nor. Pokud dojde k zavedení těchto pravidel, stalo by se pro migranty Norsko dle Sylvi Listaugové „méně atraktivní“.
Tento návrh se setkal s kritikou minimálně v řadách ochránců uprchlických práv. „Je velmi závažné, když politici navrhují tato represivní opatření, které ztíží život množství žadatelů o azyl, které mají mít právo na ochranu,“ cituje ABC slova Andrease Furusetha z norské organizace na pomoc uprchlíkům.
Debata v norské koalici také volala po zpřísnění i při udělování statutu uprchlíků příchozím. Jako uprchlík má člověk zaručená větší práva, než jako „pouhý“ migrant. V současnosti se označení pro uprchlíky používá v Norsku pro širší skupinu lidí, než jak ji například definuje OSN.
