Superúředníka nechce Evropská komise. Jen Sobotka s Dienstbierem

Sobotka s Dienstbierem zůstávají sami. Takzvaného superúředníka, šéfa státní služby, který by rozhodoval o bytí a nebytí všech úředníků, po nás nechce ani Evropská komise. Té záleží jen na tom, aby Česko konečně přijalo služební zákon a odclonilo politický vliv na úředníky. Jak to uděláme, nechává Brusel čistě na nás. A stále častěji na to upozorňují i koaliční partneři sociálních demokratů.

„Evropská komise po nás pouze chce, abychom zajistili koordinaci státní správy z jednoho místa. Jakou má toto místo mít podobu, to nám nikdo nenařizuje,“ řekla v úterý deníku ECHO24.cz ministryně pro místní rozvoj a česká kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová (ANO).

V dokumentech podepsaných námi a komisí podle ní nechybí citace, že „fungování veřejné správy by mělo být dohlíženo speciální institucí, jako například generálním ředitelstvím“. „Těch možností a variant je ale samozřejmě více. Komise nám nemluví do obsahu, dává jen kritéria. Mám třeba informace z Holandska, kde je ředitelství pod ministerstvem vnitra. Na včerejším jednání zase padl návrh, že by mohla vzniknout jakási meziresortní rada pod Úřadem vlády. Vše je to k jednání,“ dodává Jourová.

Zřízení generálního ředitelství státní služby a jeho šéfa, jakéhosi superúředníka, je posledním bodem sporu koalice s opozičními ODS a TOP 09. V posledních dnech ale koaliční partneři sociálních demokratů stále častěji připouštějí, že by se Česko mohlo obejít i bez superúředníka. Evropská komise by nic nenamítala.

Dienstbier: „My na generálním řediteli státní služby trváme. Už jsme ustoupili skoro ve všem. U tohoto bodu bychom očekávali spíše kompromis ze strany opozice. Generální ředitelství je klíčová věc v tom zákoně.“

„Generální ředitelství má jisté kompetence. My říkáme, že by mělo být zachované na jednom místě, jsme ale připraveni mluvit o tom, že by mohlo vzniknout jinak. Nemusel by tedy vzniknout nový, samostatný úřad. Ředitelství může fungovat pod ministerstvem vnitra nebo Úřadem vlády. Ale měla by tam i nadále zůstat určitá autorita,“ přidává se k Jourové i místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Bartošek s tím, že lidovci jsou připraveni jednat.

O jakou autoritu by místo superúředníka, kterého prosazuje ČSSD, mělo jít, Bartošek zatím neví. Vše prý bude záležet na diskuzi.

Jak ale zjistil deník ECHO24.cz, mezi stranami už padají první návrhy, jak se s plánovaným superúředníkem vypořádat. Opozice navrhuje některé jeho kompetence úplně zrušit, jiné převést třeba pod ministerstvo vnitra nebo financí. Kromě meziresortní rady prý už padl i další konkrétní návrh – aby onou autoritou místo superúředníka byla třeba speciální rada vlády, v níž budu zastoupeni někteří ministři.

K problematice služebního zákona čtěte také: Ostrý start obstrukcí. Proti služebnímu zákonu je i Jandák z ČSSD

„My na generálním řediteli státní služby trváme. Už jsme ustoupili skoro ve všem. U tohoto bodu bychom očekávali spíše kompromis ze strany opozice. Generální ředitelství je klíčová věc v tom zákoně,“ odmítá ale další debatu ministr Jiří Dienstbier.

Ten reaguje i na výtky, že šéf státní služby, superúředník, v mnoha státech EU vůbec nefunguje. Stejně jako samostatné generální ředitelství. „Není důležité, jak se to bude jmenovat a kde to bude, ale aby na jednom místě byly soustředěny všechny kompetence. A musí tam zákonitě být někdo, kdo to bude koordinovat a řídit. Zrušit generálního ředitele, to v podstatě znamená napsat nový zákon,“ dodává.

Hrozba obstrukcí trvá

Sám Dienstbier přitom připouští, že Evropská komise po nás superúředníka nechce. V Dohodě o partnerství s unií je pouze požadavek, o kterém mluví Jourová. Tedy mít instituci, která zastřeší všechny činnosti ve státní správě. A konkrétní podoba je na nás.

Že Česko žádného superúředníka nepotřebuje, připomíná třeba šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Ten argumentuje příkladem Německa, kde generální ředitel neexistuje a ministr má dokonce možnost vyměnit státní tajemníky.

„U nás bychom ty možnosti, kdy je možné státního tajemníka vyměnit, mohli třeba taxativně vyjmenovat. Aby se tento institut nemohl zneužívat,“ navrhuje Stanjura.

Přijetí zákona o státní službě, který ve sněmovně leží ve třetím čtení, se každopádně o několik týdnů zpozdí. Pokud se strany ve středu dohodnou na kompromisním řešení – a to by s největší pravděpodobností muselo být bez superúředníka – vrátí normu zpět do druhého čtení, aby mohly pozměňovacími návrhy zapracovat všechny změny.

A jasný je i scénář, pokud partaje shodu nenajdou. „Pak znovu přistoupíme k avizovanému postupu. Návrh, který počítá s generálním ředitelstvím a jeho šéfem, prostě nemůžeme pustit,“ avizuje Stanjura, že sněmovnu může od pátku čekat další kolo obstrukcí.

Současný spor znovu ukazuje, že si vláda často před Evropskou komisí svazuje ruce sama. Podobně, jako trvá na superúředníkovi, Sobotkův kabinet často připomíná, že pokud norma nezačne platit 1. ledna 2015, hrozí ze strany unie zastavení čerpání evropských dotací. Jenže to má jeden háček: termín 1. 1. 2015 dala EU sama Česká republika.