Sonda NASA dokončila první oblet kolem Slunce. Postupně zrychlí až na 690 tisíc km za hodinu
Na prahu nových objevů
NOVÉ
1
Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe úspěšně dokončila první z plánovaných 24 obletů kolem Slunce a vydala se obkroužit hvězdu naší planetární soustavy podruhé. Informovala o tom na svém blogu americká vesmírná agentura NASA, podle níž je sonda plně funkční a všechny systémy pracují, jak mají.
Parkerova solární sonda první oblet dokončila 19. ledna, když dosáhla svého prvního afélia, nejvzdálenějšího bodu orbity od Slunce. První perihélium, největší přiblížení ke Slunci, zvládla 6. listopadu, když se k povrchu hvězdy přiblížila na 24 milionů kilometrů. Druhého perihélia má dosáhnout 4. dubna.
Na Zemi bylo z přístrojů sondy už přijato více než 17 gigabitů vědeckých údajů. Úplná sada dat získaných během prvního obletu kolem Slunce by měla podle NASA dorazit do dubna.
„Byl to poučný a fascinující první oblet,“ komentoval událost šéf projektu Parker Solar Probe Andy Driesman z Laboratoře aplikované fyziky (APL) Univerzity Johnse Hopkinse. „Dozvěděli jsme se hodně o tom, jak sonda funguje a jak reaguje na sluneční prostředí, a jsem hrdý na to, že předpoklady týmu byly velmi přesné,“ dodal.
Laboratoř aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse sondu pro NASA navrhla, vyrobila a misi také řídí.
„Údaje, které jsme obdrželi, naznačují mnoho nových věcí, jež jsme dosud neviděli, a potenciální nové objevy. Parkerova solární sonda naplňuje očekávání, že mise odhalí tajemství Slunce,“ reagoval další vědec z týmu APL Nour Raouafi.
Sonda se vydala ke Slunci z floridského Mysu Canaveral loni 12. srpna. Cílem projektu s rozpočtem kolem 1,5 miliardy dolarů (34 miliard korun) je získat nové poznatky o naší hvězdě, které například umožní lépe předpovídat solární bouře, jež mohou ohrozit pozemské rozvodné sítě nebo satelitní navigaci.
Jde o první zařízení vyslané lidmi s cílem proniknout do koróny, tedy oblasti atmosféry, Slunce. Vědci chtějí, aby jim zaslané údaje pomohly objasnit, proč teplota koróny, dosahující až několika milionů stupňů Celsia, je o několik řádů vyšší než teplota kolem 5500 stupňů na povrchu hvězdy.
Mise sondy je rozplánovaná do roku 2025. Nejvíce se má aparát ke Slunci přiblížit v roce 2024, a to na 6,164 milionu kilometrů. Čím více se bude k hvězdě přibližovat, tím více bude také překračovat rekord nejrychleji letícího kosmického přístroje. Proto vůbec nejvyšší rychlosti kolem 690 000 kilometrů za hodinu by sonda měla dosáhnout právě v roce 2024. Před startem Parkerovy solární sondy rekord 247 000 kilometrů za hodinu držel od dubna 1976 německo-americký aparát Helios 2.
