Do pátku je otevřená veřejnosti střecha Lucerny. První přišly kozy
VELKÉ PLÁNY SE STŘECHOU LUCERNY
NOVÉ
Lidé mají od středy po tři odpoledne příležitost zhlédnout panorama Prahy ze střechy Paláce Lucerna. Kavárník Ondřej Kobza, který má prostory pronajaté od majitelky paláce Dagmar Havlové, tu pořádá malý farmářský trh a v budoucnu by rád otevřel i komunitní zahradu. Terasy se ale musí nejprve opravit, rekonstrukce začala symbolicky právě dnes. Na tiskové konferenci na střeše Lucerny to novinářům sdělili Kobza a architekt Petr Hájek.
Při rekonstrukci se vymění hydroizolace, opraví se uměleckořemeslné prvky na schodištích a částečně se obnoví odtok vody, která se nyní na terasách zadržuje. Na střeše vznikne paluba, která ochrání povrch před teplotními výkyvy a sníží množství vody, která kondenzuje v konstrukcích. „Obnoví se noblesa prostorů. Střechy možná ne náhodou připomínají paluby zaoceánských parníků z 30. let,“ uvedl Hájek. Náklady na rekonstrukci Kobza i Hájek odmítli vyčíslit.
Palác Lucerna je pro Hájka zajímavou stavbou. Podílel se na ní Stanislav Bechyně, kterého Hájek označil za jednoho z geniálních statiků. Kdyby nepřišla válka, byl by palác ještě o patro vyšší. „Budova si zachovala autenticitu veřejných prostorů, jako jeden z mála paláců neprošla v 90. letech překotnou rekonstrukcí, která by dům umrtvila,“ uvedl Hájek.
Palác Lucerna se opravuje průběžně. Podle Dagmar Havlové začátkem příštího měsíce zmizí lešení z pasáže, která se podstatně prosvětlí. „Budou tam luxfery a v krátké budoucnosti tam zavěsíme i lampy, které jsme našli na starých fotografiích a nechali vyrobit repliky,“ uvedla Havlová. Příští rok čeká Lucernu oprava fasád, v budoucnu přijde na řadu i Velký sál, kde má dnes přednášku dalajlama. „Bylo by fajn, kdyby se na střechu přišel podívat,“ uvedl na dalajlamovu adresu Kobza.
Kozy na střeše a v budoucnu zahrada
Kobzův nápad se Havlové zalíbil. Kobza by si přál, pokud se v budoucnu podaří založit komunitní zahradu, aby díky tomu vznikly i další zahrady na střechách, kde by se pěstovala rajčata, chovaly včely a podobně. Střechy jsou velmi často nevyužívaným prostorem. Kobzovi se líbí francouzský přístup, kde každá nová budova musí mít na střeše solární panely nebo zahradu.
Známý kavárník Kobza stojí mimo jiné za projekty Piána na ulici či šachových stolků ve veřejných prostorech. Jako symbol farmaření dnes na střechu přivedl i dvě kozy, Damiánu a Hermínu, které chová na hradě Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou. Musely překonat 65kilometrovou cestu autem a jízdu páternosterem, nyní je čeká třídenní pobyt včetně přenocování na střeše v centru Prahy.
Střecha Lucerny není normálně přístupná. Vystoupat na ní se dá páternosterem a po schodech, v přízemí je ale přistup umožněn pouze lidem z bytů a kanceláří. Kdo ode dneška do pátku zamíří na střechu, pustí ho dovnitř hosteska.
Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla. Stavitel pro budovu použil unikátní, tehdy ještě málo využívanou železobetonovou konstrukci, jež umožnila největší sál umístit tři patra pod zem. Záhy po svém vzniku stala centrem kulturního a společenského života v Praze.
Po roce 1948 byla Lucerna znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Ivan svou půlku daroval manželce Dagmar, která pak chtěla odkoupit druhou část od prezidenta Havla. Ten ale svůj podíl v roce 1997 prodal společnosti Chemapol Reality za 200 milionů korun; až o dva roky později prodala firma podíl za 145 milionů korun Dagmar Havlové. Po vleklých sporech s konkurzním správcem soudy rozhodly, že celá budova patří Dagmar Havlové, která hodlá palác rekonstruovat a oživit.
