Spor o dědictví po J. A. Baťovi je opět na začátku

Dědictví po Baťovi

Spor o dědictví po J. A. Baťovi je opět na začátkuNOVÉ
Socha J. A. Bati ve Zlíně Foto: FOTO: Wikipedia Manka
1
Svět
Sdílet:

Bratislavský krajský soud zrušil verdikt, kterým soud první instance loni anuloval trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku uložený československým soudem v roce 1947 podnikateli Janu Antonínovi Baťovi. S odvoláním na vyjádření soudu o tom dnes informovala slovenská média.

Loňské rozhodnutí bratislavského okresního soudu otevřelo příbuzným Bati cestu k podání žádosti o vyplacení náhrady za majetek, který byl obuvníkovi v zemi znárodněn. Tento návrh sice slovenské ministerstvo financí letos odmítlo s odůvodněním, že čtveřice žadatelů nepředložila požadované listiny, příbuzní Bati ale chystali podat novou žádost.

Pod Baťův koncern patřila na Slovensku řada podniků. Podnikatel v zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany a součástí Baťova impéria byl i Bojnický zámek. Baťův vnuk John Nash dříve odhadl, že hodnota Baťova majetku na Slovensku dosáhla několik miliard eur.

Čtěte také: Benešovy dekrety nepustí k majetku mnichy ani rytíře

Krajský soud v Bratislavě kromě anulace loňského verdiktu nižšího soudu podle medií také nepovolil obnovení trestního řízení vůči Baťovi. Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v ČR se Baťovi potomci soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal po druhé světové válce kvůli údajné spolupráci s nacisty. V jiném sporu o náhradu za znárodněný majetek v minulosti neuspěla jedna z dědiček, Brazilka Dolores Liljana Bata Arambasic.

Česká republika nikdy nevyplatila za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu, ačkoli ji předpokládaly takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byl znárodněn Baťův majetek v bývalém Československu.

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil. 

Sdílet:

Hlavní zprávy