Adepti na řád? Hrdinové z Moskvy, Nedvěd i trenér Sáblíkové

Ještě na této schůzi by měla sněmovna schválit a odeslat prezidentovi republiky své adepty na udělení či propůjčení státních vyznamenání. Jména ve středu schválil organizační výbor dolní komory. Nechybí mezi nimi trenér rychlobruslařky Martiny Sáblíkové Petr Novák, uznávaný kardiochirurg Jan Pirk nebo osm statečných, kteří v roce 1968 protestovali na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa.

„Za naši i vaši svobodu.“ Dnes už notoricky známé heslo z transparentu, který na protest proti sovětské invazi do Československa třímala v roce 1968 na Rudém náměstí v rukou nedávno zesnulá novinářka a básnířka Natalie Gorbaněvská. Nyní by jejich statečný počin mohl být oceněn Řádem T. G. Masaryka.

Skupinu osmi demonstrantů z osmašedesátého navrhuje prezidentovi Miloši Zemanovi vyznamenat Poslanecká sněmovna. Už se na tom shodli poslanci napříč politickým spektrem v organizačním výboru, plénum sněmovny by mohlo návrh schválit v pátek.

Návrh Českého rozhlasu Praha na vyznamenání osmi Rusů si osvojil třeba místopředseda sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL. „Pro mě je to osm hrdinů z Rudého náměstí, kteří v době nejhlubší totality byli ochotni riskovat svoji svobodu. Demonstrovali proti naší okupaci, i když věděli, že je nečeká nic dobrého. Přesto to podstoupili. Právě na těchto jednotlivcích je třeba ukazovat, že boj proti nespravedlnosti má vždy smysl,“ řekl deníku ECHO24.cz Bartošek. Ten je zároveň šéfem podvýboru, který měl přípravu návrhu na starost.

Demonstranty z Rudého náměstí skutečně stihla krutá odplata. Například Gorbaněvská byla za trest dva roky zavřená v psychiatrické léčebně. Českou republiku navštívila loni na podzim, zanedlouho poté zemřela v Paříži, kde žila.

Lidický farář i sportovci

Poslanci Zemanovi navrhují ocenit téměř 50 lidí. Řád T. G. Masaryka chtějí třeba i pro významného vydavatele disidentské literatury Tomáše Kostu. Kosta si v mládí prošel několika koncentračními tábory, po srpnu 1968 emigroval do západního Německa a odtud podporoval československou exilovou literaturu a disidenty. Po revoluci byl poradcem českých ministrů i premiérů, radil i bývalému spolkovému kancléři Gerhardu Schröderovi.

Medaili Za hrdinství in memoriam by měl Zeman podle poslanců udělit Josefu Štemberkovi, který od roku 1909 působil jako farář v Lidicích u Kladna. V červnu 1942 jednal s říšským protektorem K. H. Frankem o milosti pro lidické občany. Neuspěl, ale i když mohl odejít, zůstal a byl popraven spolu s posledními lidickými muži.

Šanci získat medaili Za zásluhy má zase hned několik mediálně známých tváří. Mezi nimi bývalý československý hokejista a trenér Jiří Holík, který odehrál za reprezentaci rekordní počet 319 utkání.

Prezident by mohl ocenit i Petra Nováka, trenéra fenomenální české rychlobruslařky Martiny Sáblíkové, která je ostatně Zemanovou oblíbenkyní.

Mezi návrhy na vyznamenání nechybí ani známý sportovní rybář a cestovatel Jakub Vágner nebo kardiochirurg Jan Pirk, který má za sebou už sedm tisíc operací srdce a kupříkladu v roce 2012 jeho tým voperoval pacientovi místo srdce dvě čerpadla.

Senát navrhuje Nedvěda i kambodžského krále

Jasno mají už i senátoři. Jejich organizační výbor ve středu schválil svůj výběr, v němž figuruje 38 jmen. Mezi nimi například držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy za rok 2003 Pavel Nedvěd (medaile Za zásluhy) nebo legendární český cestovatel Miroslav Zikmund (Řád T. G. Masaryka).

Na Řád Bílého lva navrhuje horní komora Norodoma Sihamoniho, kambodžského krále, který hovoří plynně česky, protože u nás v mládí studoval.

Ocenit chtějí senátoři i Evžena Plocka, který by podle nich měl získat in memoriam Řád T. G. Masaryka. Plocek se 4. dubna 1969 v Jihlavě upálil na protest proti okupaci Československa.

Medaili Za zásluhy by zase podle senátorů mohla dostat jejich kolegyně Milada Emmerová.

Návrhy na vyznamenání předkládají prezidentovi obě komory parlamentu a vláda. Hlava státu se jimi může, ale nemusí řídit. Vyznamenání se tradičně udělují na Pražském hradě vždy 1. ledna a 28. října.