Čtyři silné příběhy hrdinství. Ceny Paměti národa

Anna Hyndráková přežila Osvětim. Branislav Tvarožek bojoval ve Slovenském národním povstání a po válce ho zavřeli komunisté do uranového lágru. Lýdia Kovářová pomáhala partyzánům, jednoho za dramatických okolností během německé přepadovky ukryla za skříní. Viktor Wellemín bojoval u Tobruku a byl raněn u Dunkerque. To jsou čtyři laureáti, kterým byly dnes večer předány ve Státní opeře letošní Ceny Paměti národa. Ceny uděluje sdružení Post Bellum, udělování cen živě přenášela televize i rozhlas.

Všechny čtyři laureáty spojují vůle, vytrvalost, statečnost a odpor vůči nacismu. Anna Hyndráková koncentrační tábory přežila sama z celé široké rodiny. Na konci války se jí podařilo uprchnout z pochodu smrti, v Praze na ni ale bohužel už nikdo nečekal.

Další oceněná, Lýdia Kovářová, spolu se svými rodiči ukrývala ve stodole ve slovenských horách celou skupinu odbojářů. Jednomu z nich a celé své rodině zachránila duchapřítomně život tím, že ho schovala za skříň, když do jejich statku nečekaně vtrhla německá kontrola. „Nejdřív rozházeli postele, jeden i koukal pod postele. Pak vstal, otevřel první skříň, bodákem odhrnoval šaty a koukal, jestli tam někdo není. Potom si opřel pušku vedle o zeď a začal si klekat. Já jsem umírala. Koukal se a koukal, trvalo to snad století,“ popsala to Lýdia Kovářová v rozhovoru pro Týdeník Echo. „Říkám si, že při mně stáli všichni svatí,“ dodala (velký rozhovor s Lýdií Kovářovou vyjde v nadcházejícím čísle Týdeníku Echo).

Branislav Tvarožek se zapojil do Slovenského národního povstání, dodával jídlo pro partyzány a podařilo se mu dostat z německého zajetí. Po válce ho komunistický soud „odměnil“ tím, že ho poslal do uranových lágrů na pět let – za pomoc agentu chodci.

Čtvrtým oceněným je Viktor Wellemín. Pochází z židovské rodiny a měsíc po okupaci utekl před Hitlerem do Palestiny. Tam vstoupil do československých jednotek a účastnil se obrany Tobruku. Později – přesně 28. října 1944 – během jednoho z největších útoků Čechoslováků na německé pozice u Dunkerque ho vážně zranila střepina, přesto byl schopen ještě pomoci umírajícím přátelům.

Souvislost s druhou světovou válku není náhodná. „Letos si připomínáme 70. výročí konce druhé světové války a máme jednu z posledních příležitostí vyjádřit uznání nejstarší generaci pamětníků, která holokaust, odboj či válečnou frontu zažila na vlastní kůži,“ uvedl k oceněným ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „Tyto příběhy mají podle mě hlubší smysl a aktuální poselství. Jsou o obětavé pomoci druhým a přitom o veliké síle vzdorovat a bránit svobodu,“ dodal.

Ceny byly předány dnes večer v Praze ve Státní opeře Národního divadla. Událost živě přenášely Česká televize, Český rozhlas Plus i slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas. Ceny předali dokumentaristka Helena Třeštíková, bývala herečka a diplomatka Magda Vášáryová, bývalý disident Ivan M. Havel a bývalý slovenský ministr kultury Ladislav Snopko.

Autorem ceny je letos výtvarník a hudebník ze skupiny Tata Bojs Milan Cais. Režisér Radim Špaček pak zase vytvořil čtyři filmové medailonky oceněných, která byly představeny během slavnostního večera.