Vytoužené Muzeum paměti 20. století ještě nestojí a už jím zmítá zásadní spor

Praha

Vytoužené Muzeum paměti 20. století ještě nestojí a už jím zmítá zásadní sporNOVÉ
Mikuláš Kroupa Foto:

Domov

Vojtěch Šeliga

Dlouho očekávané muzeum, do kterého vkládalo naděje vedení města i historici, ještě ani nevzniklo a už je předmětem silných rozepří. Ředitel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa rezignoval na členství ve správní radě vznikajícího Muzea paměti 20. století. Udělal to proto, že správní rada odmítla využít vzpomínky pamětníků uložených v databázi Post Bellum – Paměť národa. Na sociálních sítích se do sebe poté pustili společně s historikem Petrem Blažkem.

„Ztratil jsem přesvědčení, že nám jde o tu samou věc. Moc bych si přál evropské ambiciózní muzeum vyprávějící příběhy, ohromující návštěvníky zážitkem, objektové muzeum srovnatelné s podobnými projekty v Evropě, jako jsou Polin, Typography of Terror, House of Terror apod. Toužím po tom léta,“ napsal Kroupa na sociální síti. Správní rada podle něj odmítla přijmout usnesení, že sbírka vzpomínek pamětníků Post Bellum – Paměť národa je pro Muzeum paměti 20. století využitelná a přístup k datům shromážděným v této sbírce je pro muzeum žádoucí.

Následovala však reakce historika Petra Blažka, kterou zaslal svým kolegům ze správní rady muzea. „Vážené kolegyně a kolegové, moje rozhodnutí zdržet se hlasování souvisí s mojí pochybností o jeho smysluplnosti. Na minulé správní radě muzea jsme byli paní doktorkou Burgerovou informováni, že pan primátor Hřib požádal správní radu o stanovisko ve věci licence na nahrávky Paměti národa v souvislosti s případným rozhodováním o pronájmu budovy ve vlastnictví hl. m. Prahy. V navrženém znění hlasovací otázky nebylo přes moji urgenci toto uvedeno. Jak jsem již opakovaně sdělil, jsem pro spolupráci muzea s Post bellum,“ napsal.

„Nahrávky na portálu Paměti národa, na jehož vzniku a provozu spolupracovala řada institucí, včetně ÚSTR a Českého rozhlasu, jsou veřejně přístupné na internetu, po registraci i v nesestříhané podobě. Pro výstavy má smysl využít vždy konkrétní nahrávky, o právech k nim je pak nutné uzavřít konkrétní smlouvu za ceny obvyklé. Navržená licence hovoří podle dodatečně zaslaného posudku o 170 000 Kč za měsíc, za 10 let to je cca 20 milionů Kč, které mají být brány v úvahu při rozhodování o pronájmu. Podle mého názoru takovou licenci muzeum nyní nepotřebuje. Současně to z výše uvedeného vysvětlení samozřejmě neznamená, že bych byl jakkoliv proti využívání nahrávek z portálu Paměti národa a spolupráci muzea s o.p.s. Post bellum,“ dodal Blažek.

Proti tomu se však ohradil Kroupa, který uvedl, že sbírky městu plánoval darovat. „Nenechte se zmást dezinformacemi, že snad prodávám Paměť národa, že se chci údajně neoprávněně obohatit. Že jsem snad Muzeu paměti 20. století nabízel licenci k užití sbírky Paměti národa za 170 tisíc Kč měsíčně! Taková sprostá a nehorázná lež poškozující dvacetiletou neziskovou práci stovek lidi! Jakékoliv takovéto znevěrohodňování smyslu Paměti národa je opravdu nestydaté. Paměť národa je otevřená sbírka, jedinečně zpřístupněna celá na internetu. Zdarma. Magistrátu v roce 2019 jsme jako projev úcty a radosti z podpory muzea totalitních režimů nabídli dar – tuto komerční licenci k užití. Bez podmínek. Bez závazku jakéhokoliv plnění," napsal na Facebook.

„Magistrát byl nadšený a ptal se, zda lze vyjádřit hodnotu onoho daru. Proto v září 2019 vznikl nezávislý posudek, který pro naše mile překvapeni sdělil, ze Paměť národa je naprosto unikátní, ohromně cenná sbírka. Při srovnání s jinými “fondy” a běžnou praxi konstatoval, že cenu lze vyjádřit číslem 170 tisíc Kč měsíčně. Nikdy nikdy jsem však žádné takové peníze po nikom nechtěl,“ vysvětlil Kroupa zmiňovanou částku.

Dům pážat? Tam odbojáři nepatří, myslí si Kroupa

Kroupovi se také nelíbilo, jaký prostor magistrát pro muzeum nabídl. „Někteří zástupci MHMP nás oslovili, že si prostě přejí společné dílo, aby Paměť národa dostala prostor pro menší občanské vzdělávání, institut. To se stalo 28.8. 2019. Zaradovali jsme se a pustili do práce. Muzeum paměti 20. století ještě neexistovalo… Na konci ledna 2020 jsme se k našemu překvapeni dozvěděli, že ředitel muzea paměti pan Šesták projevil zájem, že by pro muzeum chtěl Dům pážat (cca jen 300m2 výstavní plochy). Pro mne šok. Tam opravdu Muzeum oslavující hrdinství odbojářů nepatří, to je jako byste chtěli dělat památník hrdinů v garáži (ano, je to sice renesanční palác, ale zcela nevhodný, malý a upravený na kancelářské prostory.), napsal Kroupa.

Předsedkyni správní rady a pražskou radní Hanu Marvanovou Kroupova rezignace podle serveru iROZHLAS.cz zaskočila. „Myslela jsem si, že o těch věcech budeme diskutovat, takže neznám žádný jeho návrh. Jsem předsedkyní správní rady muzea a radní a my neobdrželi přímo nějaký návrh, jak by to mělo vypadat,“ řekla. O spolupráci s organizací Post Bellum má podle ní nové muzeum zájem, „ale všechno nejde tak rychle“.

Podporu muzeu vyjádřil také lídr Prahy sobě Jan Čižinský. „Proč podporuji Post Bellum a vznik Institutu Paměti národa v budově patřící městu Praze? Protože se Paměti národa daří narovnat páteř našeho národa. Naše země potřebuje jak Institut paměti národa, tak Památník ticha v Bubnech, tak Muzeum paměti 20.století,“ uvedl Jan Čižinský.

Čtěte také: „Jsou v tom intriky.“ Mikuláš Kroupa opustil správní radu Muzea paměti 20. století