Tragédii jihokorejského trajektu přežili, cítí se ale vinni
Výročí tragedie
AKTUALIZOVÁNO
1
Měl to být běžný školní výlet střední školy, většina studentů však před rokem zahynula při ztroskotání jihokorejského trajektu. Ti, kdo přežili, stále bojují s pocity viny, výčitky svědomí i nočními můrami.
Jižní Korea ve čtvrtek uctila památku obětí trajektu Sewol, který vloni v dubnu mířil na ostrov Čedžu. Na výletní lodi zahynulo 304 lidí, většinou právě studenti střední školy. Zachránit se podařilo 172 osob.
Mezi zachráněnými je i studentka Yang Jeong-won. Ta se osvobodila tím, že neuposlechla posádku, která všem nařídila, aby zůstali ve svých kajutách a čekali na záchranu. Yang se v rozhovoru pro agenturu AP přiznala, že ji trápí výčitky svědomí za to, že přežila. „Podařilo se mi přežít, ale mým přátelům ne. Jednou se mi i zdálo, že příbuzní obětí přišli zabít ty, kteří přežili,“ uvedla studentka.
PHOTOS: Remembering the victims of the Sewol ferry disaster. http://t.co/xsU0wAN4Ni pic.twitter.com/RLreYInMfr
— Reuters Top News (@Reuters)
April 15, 2015
Noc před ztroskotáním, Yang a její spolužáci připravili narozeninové překvapení pro svého oblíbeného učitele Kim Cho-wona. Na bujaré oslavě, kde nechyběl narozeninový dort, se bavila celá třída. O několik hodin později, ráno 16. dubna, studenti křičeli a volali své rodiče, když na ně padaly skříně v kajutách. Trajekt se převrátil a potopil.
Yang studuje design v posledním ročníku, ve kterém se po tragédii snížil počet studentů z 338 na pouhých 88. „Kdybych věděla, že se to stane, snažila bych se s ostatními víc přátelit,“ uvedla během rozhovoru pro AP. Rok po tragédii stále bere léky na úzkost a cítí se provinile.
Tragédie v ní vyvolává nejen smutek, ale i rozhořčení nad provozovatelem trajektu i posádkou lodi, která zmizela, když studenti byli v pasti. „Měli by být potrestáni, jak jen je to možné. Bylo by pro mě velmi těžké jim odpustit,“ říká sedmnáctiletá studentka.
Jang Dong-won, otec dalšího studenta, který byl zachráněn, pociťuje trauma, která syn i další jeho přátelé prožívají. Tvrdí, že pokud se jeden z nich jen usměje, slyší od ostatních výčitku „Jak se můžeš smát, když ostatní zemřeli?“
Coming up on @NPRATC — a somber anniversary in #korea … tmrw marks one year since the #sewol ferry sinking. pic.twitter.com/4YeEqVneiZ
— Elise Hu (@elisewho)
April 15, 2015
Potopení trajektu také změnilo život sourozencům obětí. „Ti se často nemají na koho obrátit, protože svým smutkem nechtějí zatěžovat truchlící rodiče,“ řekla Park Bona, která na trajektu přišla o bratra. „Když se to stalo, pracovala jsem u velké firmy a studovala na univerzitě. Byla jsem tím posedlá. Ale poté, co jsem ztratila bratra, jsem se o všechno přestala starat a hlavní pro mě je, aby zde bylo bezpečnější místo pro život. Jak se vůbec mohu vdát v zemi, která ani nedokázala ochránit mého bratra,“ řekla pozůstalá.
Doposud ani nebyla nalezena všechna těla obětí. Mezi devíti nezvěstnými je i dcera Choi Yun-min. „My, rodiny nezvěstných dětí, stále ten osudný den prožíváme. Nemůžu myslet na nic jiného, jen na to, aby se našla moje dcera,“ uvedla pro agenturu AP.
V souvislosti s ročním výročím od tragédie jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje vyzvala k rychlému vyzdvihnutí trajektu. To však podle CNN nebude jednoduché, vytáhnutí trajektu by mohl zkomplikovat stáří trajektu.
