Kvóty jsou jen iluze, říká poslanec. Stejně utečou, kam budou chtít

Evropský parlament má za sebou důležitá hlasování o přerozdělování žadatelů o azyl v rámci všech států unie. Jediným českým europoslancem zvoleným na kandidátce TOP 09, který hlasoval proti kvótám a plánům šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, je bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Jak řekl v rozhovoru pro deník ECHO24.cz, kvóty problém imigrace nijak neřeší a jsou pouhou iluzí, protože nepřimějí migranty, aby v přidělené zemi zůstali. Česko nebo Německo, to jsou pro uprchlíky dva cela odlišné světy.

Evropský parlament má za sebou tento týden dvě důležitá hlasování o uprchlících, která se ale v Česku mylně směšují. Byl v nich nějaký podstatný rozdíl?

Šlo o dvě trochu odlišné věci. Ve středu se hlasovalo o mechanismu, kterým se přerozdělí 40 tisíc uprchlíků, kteří jsou dnes v Itálii – a tady jde už o normativní text. Ve čtvrtek se přijímala pouze jakási obecná deklarace, která mimo jiné říká, že Evropský parlament souhlasí s přerozdělením dalších 120 tisíc uprchlíků.

Jak jste vnímal prohlášení Jeana-Clauda Junckera a vůbec celou debatu v europarlamentu?

Mrzí mě, že to tak musím říci, ale ta debata byla spíše emocionální, než že by v ní padaly racionální argumenty. Hlavní téma bylo, že musíme být solidární. Ale že bychom se dozvěděli konkrétní řešení, to se bohužel nestalo. V tom smyslu mě trochu zklamal i Junker. Čekal jsem od něj, že se zaměří i na jiná opatření než kvóty. Na taková, která by řešila tuto vážnou situaci Evropy do budoucna. Protože kvóty rozhodně nejsou jediným řešením. Nemluvilo se třeba vůbec o tom, co se stane s lidmi, kteří žádají o azyl, ale ten nedostanou. Pouze necelých 40 procent lidí, kteří jsou odmítnuti a nedostanou azyl, se totiž vrací zpět do své země. Zbytek, tedy zhruba 60 procent, jich zůstává v Evropě. Takže z té debaty jsem spíše zklamán. Uprchlická krize je silné emocionální téma, ale pokud rezignujeme na racionalitu, nikam se neposuneme. Musíme mluvit o tom, jak se má Evropa postavit k problémům třetího světa a kde jsou hranice, které už by nebylo dobré překročit.

Vy jste v obou případech, tedy ve středu i ve čtvrtek, hlasoval proti. Jaký byl hlavní důvod?

Jsem bytostně přesvědčený, že kvóty ten současný problém neřeší. Chceme přerozdělit 40 tisíc uprchlíků, ale vůbec neřešíme, jak se ti lidé budou přemlouvat, aby nechtěli do Německa, ale vybrali si raději třeba Českou republiku. Myslím, že Německo nebo Česká republika, to jsou pro uprchlíky dva zcela jiné světy. Azyl je přeci o tom, že uprchlík chce do nějaké konkrétní země, tam dorazí a ta země se sama rozhodne, zda ho přijme. My ty lidi budeme posílat jinam podle vlastního uvážení a pak budeme překvapení, že tam nebudou chtít zůstat. Takže to je hlavní důvod, proč podle mě kvóty nebudou fungovat. Je iluze, že kvóty fungovat mohou a uprchlíkům je jedno, kam je pošleme. Není jim to jedno. Ti lidé v určených zemích nezůstanou. Maďarsko nám jasně ukazuje, že realita je úplně jiná než naše představy.

Čtěte také: Juncker představil plán na povinné přerozdělení 160 000 běženců

Drtivá většina českých europoslanců hlasovala proti přerozdělování. Pro dokument zvedli ruku pouze tři Češi – Jaromír Štětina, Stanislav Polčák a Luděk Niedermayer. Shodou okolností všichni vaši kolegové z kandidátky TOP 09. Měli jste možnost si spolu o hlasování promluvit?

Ano, krátce jsme o tom debatovali. Ale nevidím v tom nic zvláštního. Nemáme všichni úplně stejné názory, i když si myslím, že se zase tak zásadně nelišíme. Kolega Polčák, pokud jsem správně rozuměl jeho vyjádření v médiích, také nehlasoval pro kvóty. Svým hlasem podpořil spíše evropskou solidaritu.

Co teď bude z pohledu EU následovat?

Myslím, že teď bude velmi těžká pozice představitelů zemí Visegrádské skupiny na Evropské radě. Ta bude o kvótách jednat a jsem bohužel přesvědčen, že nakonec projdou. Zároveň ale tvrdím, že se jasně ukáže, že povinné přerozdělování uprchlíků není řešením. A že počet imigrantů neklesne. Spíše naopak.

Čtěte také: Vyhněte se šedivému Česku, radí manuál pro uprchlíky