Historický objev. Úryvek Koránu z Mohamedovy doby
Nález z Birminghamu
NOVÉ
1
Na Birminghamské univerzitě se našel pergamen s fragmentem svaté knihy muslimů – Koránu. Může jít o jeden z nejstarších exemplářů na světě. Podle radiouhlíkové datace je rukopis starý zhruba 1400 let, pochází tedy z nejranějšího období islámu.
Pergamen byl v blízkovýchodní sbírce univerzitní knihovny asi sto let, aniž byl jeho obsah, respektive stáří rozpoznáno. Vědci se původně domnívali, že pochází z konce sedmého století. Jako první se o něj začal zajímat jeden ze studentů doktorandského programu. Radiokarbonová metoda s vyšší než 95procentní pravděpodobností určila, že exemplář pochází z období mezi lety 568 až 645.
„Přivádí nás to do doby jenom několik let od vzniku islámu. Podle muslimské tradice byl Korán proroku Mohamedovi zjeven mezi lety 610 až 632, kdy zemřel,“ sdělil stanici BBC profesor islámu a křesťanství David Thomas. „Autor tohoto textu tedy mohl Proroka osobně znát nebo ho mohl slyšet kázat,“ řekl Thomas.
Podle informací CNN pergameny obsahují části Súr, přesně od osmnácté do dvacáté. Napsány by měly být inkoustem v rané formě arabštiny. Zvíře, z jehož kůže byl pergamen vyroben – šlo zřejmě o kozu či ovci – podle vědců mohlo žít ještě za života proroka Mohameda, případně krátce poté.
Fragmenty pamatují vládu tří chalífů
První muslimové Korán zaznamenávali na pergameny nebo na palmové listí a také ho vyrývali do kamenů nebo do lopatkových kostí velbloudů. První verze uspořádaná do knihy byla zkompletována roku 650. Profesor Thomas se domnívá, že úryvky nalezené v Birminghamu pocházejí z období prvních 20 let po Mohamedově smrti.
Odborník na staré rukopisy doktor Muhammad Isa Waley z Britské knihovny řekl, že tento „vzrušující objev z Birminghamu muslimy potěší“. Potvrdil stáří dobře čitelného rukopisu, protože podle něj určitě pochází z období vlády prvních tří chalífů. Tedy vůdců, kteří vládli muslimské obci v letech 632 až 656.
Manuskript paří ke sbírce více než tří tisíc dokumentů z Blízkého východu, které ve 20. letech minulého století shromáždil chaldejský kněz Alphonse Mingana narozený poblíž nyní iráckého Mosulu.
V Birminghamu žije početná komunita muslimů a někteří její představitelé už pergamen viděli. „Velmi mne to dojalo, měl jsem v očích slzy. Jsem si jistý, že do Birminghamu přijedou lidé z celé Británie, aby se na ty stránky podívali,“ řekl Muhammad Afzal z hlavní birminghamské mešity.
