Afričané umírají v moři po stovkách. Afričtí prezidenti mlčí

Stovky uprchlíků umírají ve vlnách středozemního moře čím dál častěji. Lídři Evropy se snaží situaci řešit v Bruselu. Jediní kdo překvapivě stále netečně mlčí jsou prezidenti afrických zemí, ze kterých tisíce lidí utíkají za vidinou lepšího života. Zdá se jakoby představitelům zemí jako je Senegal, Mali nebo Gambie nezáleželo na tom, že jejich občané prchají a umírají na cestě za vidinou lepšího života. 

Za posledních dvacet let zemřelo mezi Evropou a Afrikou na dvacet tisíc afrických uprchlíků. Pozornost světa se upírá a obviňuje pouze Evropu a její lídry, že situaci dostatečně neřeší. Jen v dubnu zemřelo více než tisíc lidí.

Málokdo už ale svou pozornost obrací na státy odkud uprchlíci utíkají. Největší podíl uprchlíků pochází ze zemí, které zmítá již několik let konflikt, tedy ze Sýrie, Libye, ale i ze zemí západní Afriky jako je Senegal, Mali, Gambie a Nigérie. Tyto čtyři africké země, ze kterých utíká velká část uprchlíků nejsou ve válce, ani v nich kromě Gambie nepanuje represivní režim. Ve všech však ze strany jejích představitelů vládne nepříjemné ticho a lhostejnost.

"No quick solution to migrant crisis, African Union" Selbstverständlich nicht. https://t.co/7WSg290ILH Es hätte nicht so weit kömmen dürfen

— Aleks (@Aleks_weltweit) 23. Duben 2015

,,Zatímco Západ přiznává za masakry apsoň nějakou zodpovědnost, Afričtí lídři nic nedělají, jen mlčí a pozorují umírání stovek lidí, za které zodpovídají,“ píše se v editorialu senegalského listu Le Quotidien.

Senegalský prezident Macky Sall vyjádřil pouze formální vyjádření lítosti obětem posledního ztroskotání až poté, co ho k tomu vyzvala předsedkyně komise Africké Unie Nkosazan Dlamini-Zuma. 

V Senegalské republice polovina populace žije pod hranicí chudoby a pouze jeden z pěti Senegalců má práci na plný úvazek. ,,Je to jakoby naši lídři, kteří svým lidem bez práce, nenabízí žádnou naději, řekli sami sobě, že je to vlastně lepší, aspoň se sníží nezaměstnanost,“ píše dále editorial senegalského deníku. Kromě toho je hlavní město plné uprchlíků ze sousední Gambie, kde vládne represivní diktátor Yahya Jammeh, který je v čele země již od roku 1996. 

Ekonomická situace ve všech čtyřech zemích však celkově není na Afriku nejhorší –  Nigérie vykazuje stálý ekonomický růst díky ropě, Mali se nedávno vzpamatovala z občanské války a Gambie i přes svůj represivní režim vydělává na turistice. I přesto z nich utíká stále více lidí, kteří mají pocit, že jim státy nabízí velmi málo příležitostí na slušný život. 

Díky deníku Le Quotidien, který na mlčící vedení země upozornil zřídila senegalská vláda kancelář, která by měl a pomoci rodinám pomoci vypátrat jejich mrtvé příbuzné. Tento krok však důvody, kvůli kterým tisíce Afričanů ze svých zemí utíkají, zdaleka neřeší. Afričtí prezidenti a jejich vlády by se měly začít zajímat o životní úroveň svých obyvatel a nabídnout jim takové podmínky, aby nemuseli umírat ve vlnách Středozemního moře na cestě za lepšími příležitostmi.