TOP 10 mírumilovných zemí: vešlo se tam i Česko
Globální index míru
NOVÉ
3
Sýrie je nejnebezpečnější zemí na světě. To není vzhledem k aktuální situaci žádným překvapením. Zajímavým závěrem každoročního vydání žebříčku však je, že Česká republika naopak uzavírá desítku nejvíce mírumilovných zemí světa a předstihla i takové neutrální Švédsko. Tomu v očích hodnotitelů uškodil velký vývoz zbraní.
Zemí, která poskytuje pro své občany největší záruku bezpečí, je Island. Tento ostrovní stát disponuje nejpříznivějším tzv. indexem míru – 1,148. Island je jediným státem NATO, který nemá vlastní armádu a jeho výdaje na armádu představují pouze 0,13 % HDP. V případě Velké Británie to je 2,49 % HDP a USA dokonce 4,35 %, připomíná britská The Independent, který o žebříčku s názvem Global Peace Index informoval.
Na druhé příčce se umístilo Dánsko v závěsu s třetím Rakouskem. Do první desítky nejbezpečnějších a nejmírumilovnějších států se probojoval ještě Nový Zéland, Švýcarsko, Finsko, Kanada, Japonsko, Austrálie a desátá Česká republika (index 1,341). To Švédsko, které si zakládá na své neutralitě, skončilo až na 13. místě. Velký vliv na to měl fakt, že se tato severská země řadí na 12. místo v žebříčku největších vývozců zbraní.
How Syria became 'the most dangerous country in the world' http://t.co/Du6QoTrpFO pic.twitter.com/3a3DSEQ4nR
— The Independent (@Independent)
23. Červenec 2015
Úplný chvost žebříčku, konkrétně poslední 162. místo, obsadila Sýrie. Zemi zmítanou občanskou válkou a násilím podněcovaným Islámským státem byl vypočítán Globální index míru 3,645. Přitom ještě v roce 2008 byla Sýrie na 88. místě žebříčku, ovšem poslední roky pro ni znamenaly dramatický propad.
Mezi nejnebezpečnější státy světa patří především státy Afriky a země Středního východu. Předposlední je Irák, příčku před ním Afghánistán. Další místa zabírá Jižní Súdán, Středoafrická republika, Somálsko, Súdán, Demokratická republika Kongo, Pákistán a Severní Korea.
Závěry nejnovějšího výzkumu míru a násilí ve světě přináší think tank Institut pro ekonomii a mír. Institut v něm již po deváté zohlednil 23 faktorů. Patří mezi ně například úroveň kriminality, počet vražd v zemi, míra terorismu, politická stabilita, vnitrostátní konflikty i zapojení státu do těch mezinárodních nebo výdaje dané země na armádu (ovšem dle zásady čím menší výdaje, tím lépe). Na základě těchto aspektů pak vznikl každoročně aktualizovaný Globální index míru (GPI). V porovnání v předchozími ročníky klesl průměr indexu míru o 2,4 %. To značí jediné – svět se stává stále nebezpečnějším místem.
