Kdo všechno obdržel od Zemana vyznamenání?

Uvádíme kompletní seznam osob, které při příležitosti výročí vzniku samostatného státu 28. října obdrželi vyznamenání od prezidenta republiky Miloše Zemana. Ceremoniál proběhl na Pražském hradě ve Vladislavském sále.

Jaroslav Klemeš

Řád Bílého lva, I. třída, vojenská skupina

za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch ČR a za bojovou činnost

Jaroslav Klemeš (31. ledna 1922) – příslušník československého zahraničního odboje za druhé světové války. Generálporučík, poslední žijící československý parašutista z těch, kteří seskočili na území protektorátu a prošli britským výcvikem. Bojoval ve Francii a Velké Británii, v únoru 1945 byl vysazen jako radista skupiny Platinum-Pewter. Získal Československý válečný kříž a další ocenění. Za komunismu byl perzekuován, v roce 1968 a v roce 1990 rehabilitován. V roce 1997 mu udělili Medaili za hrdinství.

Karel Janoušek, in memoriam

Řád Bílého lva, I. třída, vojenská skupina

za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch ČR a za bojovou činnost

Karel Janoušek (30. října 1893 – 27. října 1971) – nejvyšší představitel československého letectva v zahraničí za druhé světové války a letecký maršálek RAF. Byl jediným Čechoslovákem, který kdy dosáhl na maršálskou hodnost. I přes jeho zásluhy ho komunistický režim po únoru 1948 nejprve poslal do vězení a po propuštění a jen částečné rehabilitaci ho odsunul na okraj společnosti.

Karel Kuttewascher, in memoriam

Řád Bílého lva, I. třída, vojenská skupina

za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch ČR a za bojovou činnost

Karel Kuttewascher (23. září 1916 – 17. srpna 1959) – nejúspěšnější československý stíhací pilot za druhé světové války, stíhací eso britského královského letectva. Svých vítězství dosáhl v řadách britské 1. peruti RAF, specializované na noční stíhání. Jako zkušený pilot, který za války létal kromě stíhaček i s bombardéry a dopravními stroji, si po válce našel práci u aerolinek. Rok po skončení války se usadil v Británii, kde v srpnu 1959 nečekaně zemřel na infarkt. V polovině 80. let vyšla v Británii jeho biografie.

Alois Dubec

Řád Bílého lva, II. třída, vojenská skupina

za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch ČR a za bojovou činnost

Alois Dubec (28. června 1923) – příslušník československé zahraniční armády za druhé světové války a pilot RAF. Do Anglie se dostal ze severní Itálie, kde sloužil. Po válce se vrátil do vlasti, ale byl tu perzekuován a nakonec emigroval do Švýcarska, kde žil dlouhá léta. Po listopadu 1989 začal navštěvovat ČR, koncem 90. let se vrátil natrvalo, žije v Luhačovivích.

Dominik Duka

Řád Bílého lva, I. třída, občanská skupina

za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch ČR

Dominik Duka (24. dubna 1943) – arcibiskup pražský a primas český. Za totality přišel o státní souhlas k duchovní činnosti a pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň. Za své aktivity v církvi byl dokonce vězněn. Dlouhá léta působil jako biskup v Hradci Králové, v roce 2010 se stal arcibiskupem pražským a hlavou tuzemských katolíků. V únoru 2012 jej papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem.

Günther Verheugen

Řád Bílého lva, I. třída, občanská skupina

za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch ČR

Günther Verheugen (28. dubna 1944) – evropský politik, bývalý člen Evropské komise. Původním povoláním novinář, v letech 1999 – 2004 byl komisařem pro rozšíření EU, zasloužil se o vstup ČR do EU. V roce 2004 se stal místopředsedou Evropské komise a komisařem zodpovědným za oblast průmyslu. Od roku 2015 je konzultantem Agentury pro modernizaci Ukrajiny.

Hanuš Holzer, in memoriam

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, I. třída

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva

Hanuš Holzer (29. června 1929 – 29. dubna 2016) – dlouholetý honorární konzul ČR ve Švýcarsku. Po srpnu 1968 emigroval do Švýcarska a v 90. letech využil svých kontaktů na Západě a pomohl vyjednat splynutí mladoboleslavské Škody s německým Volkswagenem. Tehdy rovněž pomohl rodícímu se Občanskému fóru, kterému zajistil několik Volkswagenů. Pomáhal i několika dalším zahraničním firmám investovat v ČR.

Valtr Komárek, in memoriam

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, I. třída

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva

Valtr Komárek (10. srpna 1930 – 16. května 2013) – ekonom, prognostik a politik, jedna z klíčových postav listopadových událostí roku 1989. Pozornost vzbudil v 60. letech svým působením na Kubě jako poradce Ernesta Che Guevary. Po návratu se zapojil do přípravy ekonomické reformy Pražského jara, normalizaci strávil spíše v ústraní. Po listopadu 1989 se stal místopředsedou první nekomunistické vlády Mariána Čalfy. Někdejší ředitel Prognostického ústavu ČSAV (1986 až 1992) byl do konce roku 1992 poslancem Federálního shromáždění. V roce 1991 se stal členem ČSSD (po válce vstoupil do komunistické strany, v níž byl do ledna 1990).

Jan Kačer

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, IV. třída

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva

Jan Kačer (3. října 1936) – český herec a režisér, výrazně se zapsal do dějin českého divadla. Za skoro šedesátiletou kariéru zinscenoval okolo 130 her. Deset let působil v ostravském Státním divadle, v Praze spoluzakládal Činoherní klub, prošel mimo jiné Divadlem Na Vinohradech, v letech 1990 – 2015 působil v Národním divadle. Ve filmu byl jedním z protagonistů československé nové vlny šedesátých let. Byl i aktivní politicky, v letech 1990 – 1992 zasedal v parlamentu ČR.

Josef Sousedík, in memoriam

Medaile Za hrdinství

za hrdinství

Josef Sousedík (18. prosince 1894 – 15. prosince 1944) – starosta Vsetína, účastník protinacistického odboje, popravený gestapem. Mezi světovými válkami proslul jako „valašský Edison.“ Opravoval elektrické přístroje a později si založil vlastní továrnu. První patent přihlásil v roce 1920 a celkem jich měl na kontě více než čtyřicet. V roce 1927 se stal vsetínským starostou a po březnu 1939 se zapojil do odboje.

Jiří Nesázal

Medaile Za hrdinství

za hrdinství při záchraně lidských životů

Jiří Nesázal (18. září 1990) – za prokázání mimořádné občanské statečnosti při loňském teroristickém útoku v Uherském Brodě. Zakročil proti šílenému střelci v restauraci Družba, využil okamžiku, kdy útočník přebíjel zbraň, praštil ho židlí a se dvěma muži z restaurace utekl. Střelec zabil osm osob a nakonec zbraň obrátil i proti sobě, událost se stala nejtragičtějším případem střelby v historii ČR. Nesázal loni za statečnost obdržel Cenu Michala Velíška.

Jiří Boček

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti hospodářské

Jiří Boček (25. září 1957) – dlouholetý ředitel pivovaru Budějovický Budvar. Patří mezi významné osobnosti tuzemského pivovarství. Absolvent pražské Vysoké školy chemicko-technologické, fakulty potravinářské a biochemické technologie (1982), začal svoji praxi v pivovaru Strakonice. Po vojenské službě nastoupil v roce 1984 do Budvaru, kde byl technologem, mistrem varen a podsládkem. V roce 1991 se stal ředitelem podniku. Letos Boček získal Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie za rok 2015.

Pavel Budinský

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti výchovy, obrany, bezpečnosti státu a občanů

Pavel Budinský (26. září 1959) – dlouholetý předseda Československé obce legionářské (od roku 2007), vojenský lékař. Provozně-technický náměstek nemocnice v Motole sloužil na počátku 90. let v operaci Pouštní bouře. Prošel také mírovými misemi na území bývalé Jugoslávie, byl členem operací UNPROFOR, UNTAES, UNCRO či IFOR. Za službu v armádě byl několikrát oceněn, je například držitelem Záslužného kříže ministra obrany.

Jaroslav Feyereisl

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti vědy a výchovy

Jaroslav Feyereisl (16. března 1954) – ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Špičkový český porodník, vyhledávaný českými celebritami. V čele podolského ústavu stojí od roku 2000. Je členem významných institucí a vědeckých rad, předsedou České gynekologické a porodnické společnosti. Dvakrát působil na univerzitní ženské klinice ve švýcarském Bernu. Provedl porod prvních českých paterčat.

Eva Filipi

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát

Eva Filipi (21. prosince 1943) – diplomatka, velvyslankyně ČR v Sýrii. Absolvovala Blízkovýchodní studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1967), pracovala jako novinářka v rozhlase či v ČTK, působila v Orientálním institutu Československé akademie věd. Od roku 1991 působí na ministerstvu zahraničí. V letech 1991 až 1996 byla chargé d ́affaires v Iráku, v období 1997 až 2002 velvyslankyní v Libanonu (1997 až 2002) a v Turecku (2004 až 2010). Velvyslankyní v Sýrii je od roku 2010.

Jindřich Goetz, in memoriam

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti umění

Jindřich Goetz (30. července 1939 – 8. března 2016) – filmový architekt a bývalý rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku (2007 – 2015). Jako scénograf podílel na zhruba 120 českých filmech. K nejznámějším patří Údolí včel, Adelheid, Farářův konec, Zabil jsem Einsteina, pánové či Jáchyme, hoď ho do stroje. Pracoval také na množství televizních seriálů včetně Tajemství proutěného košíku či Život na zámku.

Daniel Hůlka

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti umění

Daniel Hůlka (1. června 1968) – operní a muzikálový zpěvák a herec. Je absolventem konzervatoře v Plzni. Původně se věnoval opernímu zpěvu, v jeho repertoáru jsou role jako například Don Giovanni, Escamilio, Figaro, Sylvio nebo Kalina. V širší známost vešel svými rolemi v muzikálech Dracula, Monte Cristo, Excalibur, Baron Prášil nebo Kat Mydlář. Vydal několik alb (Daniel Hůlka, Mise či Dílem Já). Zahrál si ve filmové pohádce Z pekla štěstí. V roce 1998 se stal vítězem ankety Český slavík; několikrát skončil také druhý a třetí.

Petr Chmela

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti hospodářské

Petr Chmela (30. dubna 1965) – jednatel a spoluzakladatel úspěšné české firmy. V rychlém tempu vybudoval z malé lokální firmy, dovážející do tehdejšího Československa spořiče vody, společnost Tescoma, která je dnes globální firmou s milionovými obraty a sídlem ve Zlíně.

Juraj Jakubisko

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti umění

Juraj Jakubisko (30. dubna 1938) – filmový režisér, scénárista a kameraman. Občas přezdívaný „Fellini Východu,“ jeho filmy se vyznačují svéráznou poetikou. Po úspěšném debutu Kristove roky (1967) skončily jeho tři filmy z konce 60. let (Zbehovia a pútnici, Vtáčkovia, siroty a blázni a Do videnia v pekle, priatelia) v trezoru a Jakubisko točil dokumenty. Na plátna kin se vrátil koncem 70. let filmem Postav dom, zasaď strom, největší úspěchy slavil s Tisícročnou včelou (1983) a Nejasnou zprávou o konci světa (1997), výrazný je i Bathory (2008).

Karel Kosík, in memoriam

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti vědy a výchovy

Karel Kosík (26. června 1926 – 21. února 2003) – filozof, historik a sociolog. 0d 60. let minulého století se zabýval filozofií českých dějin, historií českého politického myšlení a krizí moderní civilizace. Za druhé světové války vězněn v Terezíně, později se angažoval v demokratizačním procesu let 1968 a 1969 jako člen ÚV KSČ. Po roce 1970 byl vyloučen ze strany, pořádal soukromé přednášky a semináře a publikoval v zahraničí. K přednáškám na filozofické fakultě se nakrátko vrátil po roce 1989.

Josef Mandík, in memoriam

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti hospodářské

Josef Mandík (4. prosince 1945 – 22. října 2016) – dlouholetý předseda českého svazu včelařů. Bývalý komunistický poslanec, ve volbách v roce 1992 byl zvolen do České národní rady za koalici Levý blok. Dlouhodobě byl aktivní i v komunální politice.

Luděk Pik, in memoriam

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát

Luděk Pik (18. května 1876 – 19. dubna 1948) – československý politik a dlouholetý starosta Plzně (1918 až 1938). Plzni vtiskl novou, moderní tvář. Výrazně se angažoval při vzniku republiky, od roku 1918 byl také poslancem celostátního sněmu. Jeho politická kariéra skončila krátce po Mnichovské dohodě. V době okupace byl dvakrát zatčen a vězněn gestapem. Po válce se pokusil o obnovu autentické sociálnědemokratické strany, byl však komunisty donucen rezignovat na veškerou politickou činnost.

František Piškanin

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti hospodářské

František Piškanin (17. března 1947) – podnikatel, zakladatel úspěšné rodinné firmy. V roce 2012 se stal podnikatelem roku, jeho logistická společnost HOPI patří mezi největší hráče ve střední a východní Evropě a zásobuje zbožím převážnou většinu řetězců. Má obří sklady a mrazírny na strategických místech ČR, dcery vlastní na Slovensku, v Polsku, v Maďarsku, v Rumunsku.

Štěpán Popovič

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti hospodářské

Štěpán Popovič (28. prosince 1945) – podnikatel, dlouholetý prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (1992 – 2000). Léta stál v čele sklářského gigantu AGC Flat Glass Czech Teplice. Významně přispěl ke zlepšení situace na místním trhu práce, podporuje vědu a výzkum. Dvakrát získal titul Manažer roku.

Jaroslav Povšík

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti hospodářské

Jaroslav Povšík (15. února 1955) – předseda odborů ve Škoda Auto Mladá Boleslav. Je i členem dozorčí rady od roku 1993. Ve Škodě Auto pracuje od roku 1977, zastával tu různé pozice v oblasti logistiky a sociálních služeb.

Petr Robejšek

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství

Petr Robejšek (10. prosince 1948) – politolog, ekonom, komentátor a publicista, žijící v Německu. Po emigraci v roce 1975 se postupně se vypracoval až na ředitelské místo v soukromém Mezinárodním ústavu pro politiku a hospodářství v Hamburku. Po pádu komunismu začal přispívat do českého tisku, často vystupuje v rozhlase a v televizi.

Věra Růžičková

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti sportu a výchovy

Věra Růžičková (10. srpna 1928) – gymnastka, zakládající členka Československého klubu olympioniků, podílela se na obnově sokolského hnutí. Držitelka zlaté olympijské medaile ze soutěže družstev sportovních gymnastek z Londýna 1948, věnovala se i plavání a skokům do vody a po druhé světové válce hrála i první basketbalovou ligu v SK Židenice.

Viliam Sivek

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti hospodářské

Viliam Sivek (9. dubna 1946) – předseda Fóra cestovního ruchu, ředitel rodinného podniku Viliam Sivek-Sivek Hotels, majitel cestovní kanceláře, předseda Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) a spoluzakladatel neziskové organizace Modré dveře. V minulosti vybudoval síť 45 hotelů EuroAgentur Hotels & Travel, která patřila k největším v ČR.

Jaromír Šlápota

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát

Jaromír Šlápota (29. října 1939) – dlouholetý předseda Československého ústavu zahraničního od roku 1992. Předtím byl od roku 1990 poslancem Federálního shromáždění.

Judita Štouračová

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství

Judita Štouračová (24. února 1937) – diplomatka, národohospodářka, pedagožka, čestná rektorka. Byla vědeckou pracovnicí v Ekonomickém ústavu ČSAV, proděkankou na Obchodní fakultě VŠE, založila informační centrum pro exportéry – agenturu CzechTrade a stala se jeho první generální ředitelkou. V letech 2000 – 2004 pracovala jako velvyslankyně ČR v Srbsku.

Důstojné oslavy státního svátku 28.10. Společný snímek pana prezidenta s vyznamenanými osobnostmi a jejich blízkými. pic.twitter.com/Zjyu4q4Lp5

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 28, 2016