‚Pro Řeky bude nejlepší návrat k drachmě‘
Šéf ekonomického institutu:
NOVÉ
Poskytnutí dalších úvěrů zadluženému Řecku problém země nevyřeší, protože Atény nedokážou peníze splatit, míní prezident mnichovského ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn. Z dlouhodobého pohledu je podle něj jediným východiskem zavedení paralelní měny k euru, kterou by Řecko mohlo devalvovat, aby znovu získalo konkurenceschopnost. Tento názor zastává i jedno křídlo Syrizy, které v případě selhání dohod s věřiteli bude výměnu eura za domácí měnu prosazovat.
„Řecko už de facto zbankrotovalo. Zastírání této skutečnosti tím, že mu budeme poskytovat stále další peníze, nikomu nepomůže,“ řekl Sinn pro ČTK. „Řecko peníze nemůže vrátit a ani je vrátit nechce. Čím dříve pohledávky odepíšeme, tím lepší to bude pro všechny zúčastněné,“ uvedl s tím, že pro Německo by tento krok znamenal ztrátu 87 miliard eur (2,4 bilionu Kč).
Technické řešení? Smlouvy se převedou z eur na drachmy
Podle Sinna je třeba zajistit zvýšení řecké konkurenceschopnosti. „To se dá udělat třemi způsoby. Zvýšením inflace ve všech ostatních zemích eurozóny, snížením mezd a cen v Řecku nebo znovuzavedením drachmy. Třetí způsob považuji za sociálně nejúnosnější,“ řekl.
V souladu s tímto řešením je také křídlo strany Syriza, které dlouhodobě vystupuje proti úsporným opatřením. Dle politiků z tohoto odvětví extrémně levicové vládnoucí řecké strany jsou další rozhovory o dluhu s věřiteli zbytečné a Řecko by mělo přistoupit k plánu vyrovnání se s dluhem nejprve zestátněním bankovního systému a následně znovuzavedením drachmy. Inspirací je příznivcům tohoto řešení vyřešení finanční krize na Islandu v roce 2008.
Technické řešení by pak podle Sinna vypadalo tak, že by se zvláštním zákonem převedly všechny smlouvy uzavřené v Řecku ke konkrétnímu datu z eur na drachmy. Týkalo by se to pracovních smluv, smluv o nájmech i bankovních kontraktů. „Fyzicky by se dál platilo eurem, drachma by zůstala jen jako virtuální měna, ale nominální ceny by byly v drachmách,“ řekl.
Sinn: Trhy se řecké nákazy nebojí
Podle Sinna by během týdne od takového kroku ztratila drachma polovinu hodnoty proti euru. „To by zdražilo dovozy, takže by vzrostla poptávka po domácím zboží. Díky tomu by se začala vytvářet pracovní místa a klesla by nezaměstnanost. Vzhledem k relativnímu poklesu cen nemovitostí by se také do Řecka vrátila část kapitálu, který byl ze země vyveden. Zlevnění by samozřejmě také zvýšilo atraktivitu Řecka pro turisty,“ řekl.
„První roky po znehodnocení měny by pochopitelně byly z hospodářského pohledu těžké, než by začal růst,“ uvedl Sinn. Proto by podle něj Evropská unie musela Aténám pomáhat i nadále. „Řecko by mělo získat finanční pomoc vázanou na zajištění životně důležitých dovozů, jako jsou léky nebo energie. Pro zemědělství by to podle mě nemělo být nutné, protože v něm je země konkurenceschopná. Ale je třeba zdůraznit, že tato pomoc by na rozdíl od té současné netrvala věčně,“ řekl.
Křídlo Syrizy podporující návrat k drachmě částečně připustilo i variantu dvou měn, což by ale porušovalo podmínky členství v eurozóně. Návrh pro měnovou reformu předložilo celkem 30 poslanců levicové vládnoucí strany, které podpořili i další zástupci řeckého parlamentu včetně pravicových zástupců.
Prezident institutu Ifo také odmítl obavy z toho, že by návrat Řecka k drachmě vyvolal dominový efekt a vedl k rozpadu eurozóny. „Když se podíváte na ostatní země, které prošly krizí, úroky na jejich dluhopisy se jen málo liší od německých. Trhy se žádné řecké nákazy neobávají,“ řekl.
Od doby propuknutí krize v Řecku v plné míře v roce 2010 půjčila EU a MMF této jihoevropské zemi už bezmála 250 miliard eur. I přes částečný odečet dluhu v roce 2012 dluží nyní Řecko více než 315 miliard eur, což je 175 % hrubého domácího produktu země. Limit pro členství v eurozóně je přitom 60 % HDP.
