Soutěž Magnesia Litera vyhrál postapokalyptický román Jezero

Knihou roku se v soutěži Magnesia Litera stal román Jezero, který napsala Bianca Bellová. Próza je drsným příběhem o dospívání a zároveň postapokalyptickým podobenstvím o zničení přírody, po kterém následuje zpustošení lidských vztahů i duší jednotlivých lidí. Pořadatelé v úterý večer v Národním divadle v Praze vyhlásili i vítěze osmi kategorií soutěže, jež má propagovat kvalitní četbu. V té nejsledovanější, v kategorii prózy, zvítězil Marek Šindelka s románem Únava materiálu.

Stejnou cenu dostal už před pěti lety za svou sbírku povídek Zůstaňte s námi. Únava materiálu je jeho druhým románem. V něm podle literárních publicistů jako jeden z mála současných autorů uchopil skutečně současné téma, tedy uprchlíky. Podle nakladatele jde o první český román, který zachycuje téma uprchlické krize. Inspirací Šindelkovi byla zpráva o nálezu 71 mrtvých uprchlíků v odstaveném voze na dálnici.

Hlavní vítězka soutěže, která získává odměnu 200 000 korun, je česká spisovatelka s bulharskými kořeny. Pracuje jako překladatelka a tlumočnice z angličtiny. V románu Jezero zasadila příběh chlapce Namiho, který pátrá po své matce, do exotického prostředí připomínajícího vysychající Aralské jezero. Sugestivní dojem příběhu umocňuje poetický jazyk a obraznost, které kontrastují s líčením všudypřítomné brutality. Bellová napsala osobitý mýtus, podmanivý příběh iniciace, kdy se chlapec musí potopit na dno svého zoufalství, aby se vynořil silnější, uvedli porotci.

Literu za nakladatelský čin dostala kniha Adama Chrousta Miloslav Stingl – Biografie cestovatelské legendy. Nejlepší knihou pro děti a mládež je publikace Tomáše Končinského a Barbory Klárové Překlep a Škraloup s ilustracemi Daniela Špačka. Podle poroty jde o tématem i provedením nápaditou a výpravně vyvedenou knihu. Obsahuje vynalézavé vyprávění o čase a časovosti, o pohybech a změnách ve vztahu k věcem, které stárnou, o čase, jemuž je marné vzdorovat. Do soutěže se vrátila kategorie publicistiky a vyhrála v ní Kateřina Šedá s knižní podobou svého kontroverzního projektu Brnox.

Základním materiálem projektů umělkyně Šedé bývá běžný život lidských komunit, v tom posledním se věnovala brněnské čtvrti zvané Bronx, osídlené Romy a obecně sociálně slabou komunitou. Podle poroty je kniha sugestivním vhledem do atmosféry prostředí a do myšlení tamních lidí. Projekt je ale také podle některých kritiků zatížen stereotypy většinové společnosti vůči menšinám. Ve čtvrtek se v Brně uskuteční veřejná debata nad projektem, jíž se zúčastní umělci, politologové, sociální pracovníci i policisté.

Literu za objev roku má Ondřej Nezbeda se svým Průvodcem smrtelníka, v němž líčí vlastní zážitky z nemocnic i hospiců a při vedení rozhovorů s umírajícími i jejich blízkými. Čtenáři dali cenu knize Postel hospoda kostel, kterou s knězem Zbygniewem Czendlikem napsala Markéta Zahradníková.

Čtěte také: Festival Svět knihy Praha 2017 otevírá novou kapitolu