Milujete Apple? Tak se podívejte, kde a jak vyrábí

Z mlhy, která je ve skutečnosti smogovým mrakem, vystupují depresivní budovy obehnané vysokými zdmi. Za nimi žijí statisíce lidí, kteří si tady neodpykávají žádný trest, ale chodí sem do práce. Kolem ubytoven visí záchranné sítě kvůli sebevrahům – v uplynulých měsících se několik dělníků rozhodlo rozvázat pracovní poměr fatálním způsobem. Je to obraz jako z dystopického románu, jenže tahle dystopie se děje teď. Pozornost k ní chce přivést dokument Kde vyrábí Apple uváděný na festivalu Jeden svět.

Výplod smutné architektury se nachází v jihočínském Šen-čenu, „jednom z nejrychleji rostoucích měst na světě“, jak by řekla turistická příručka. Komplex Foxconnu spojuje továrnu i ubikace pro přibližně 400 tisíc dělníků (podobný počet obyvatel má Brno). Tchajwanská firma zde vyrábí součástky třeba pro Amazon, Nokii, Hewlett-Packard, Dell, Sony, Microsoft a především značku Apple. Francouzská režisérka Anne Poiretová, která přijede na Jeden svět debatovat, se zaměřila právě na výrobky proslulé vypulírovaným designem a bílým provedením, protože Apple dodává Foxconnu 40 procent zakázek.

K reportáži ji inspirovala vlna sebevražd - největší frekvence byla 14 sebevražd během pěti měsíců - a zvěsti o krušných podmínkách dělníků, o nichž se od roku 2010 psalo i v českých médiích. Poiretová samozřejmě nedostala od Foxconnu povolení k natáčení, proto se uchýlila k metodě skryté kamery, kterou v „ghettu“ nosili dva dobrovolníci. Právě v autentických záběrech tkví největší přínos filmu.

Dost hezká továrna

Zjistili následující: Za zdmi se tvoří nekonečné fronty, které na Západě nastávají při uvedení novinek od Applu. Tady se ale jedná o uchazeče o práci, většinou vesničany ze vzdálených provincií. Náboráři a později nadřízení je nezřídka urážejí, jako kdyby se slova „imbecil“ a „idiot“ v Číně progresivně používala místo zastaralého „soudruha“. Když se z uchazeče stane zaměstnanec, v podstatě už město ve městě neopouští a má zákaz návštěv. Měsíčně dostává 220 eur, tedy asi 5500 korun, což je těsně nad povoleným minimem v Šen-čenu. Z toho si musí zaplatit 14 eur za ubytování a 50 eur za obědy, platí se i zaměstnanecká průkazka. Po tragických případech se zavedly povinné psychologické testy za 7 eur. 

Ubytovny připomínají králíkárnu – jednotlivé kotce také nemají vlastní elektřinu ani vodu. Při záběrech na chladné, šedivé pokoje s patrovými postelemi nebo společnou jídelnu se jeden diví, proč najednou běží Vykoupení z věznice Shawshank. A ono neběží. Jak utopicky v porovnání vypadá sídlo Applu v Cupertinu nebo Googleplex s všudypřítomnou zelení a místy pro zábavu, která mají tamní zaměstnanci čas a chuť navštěvovat. 

Pro čínský režim jsou peníze od Foxconnu, potažmo Applu vítanou položkou do rozpočtu. Úřady se proto zdráhají firmě příliš mluvit do jejich metod, naopak. Každý dělník sice není nucen, aby do továrny nastoupil a nechal na sobě dříví štípat, ale vykládejte to budoucím zdravotním sestřičkám, které sem škola v 16 letech poslala na povinnou praxi. Nic nezmůžou ani přímluvy rodičů, bez Foxconnu hrozí vyhazov ze školy. Vždyť montování iPhonů a iPadů při zavádění katétru náramně upotřebí. 

Zkrátka: „Na to, že je to továrna, je to dost hezká továrna,“ jak hájil podmínky zaměstnanců zakladatel Applu Steve Jobs. A ten by měl něco o hezkých továrnách vědět, když si ještě za svého života nechal od proslulého architekta a tvůrce londýnské Okurky Normana Fostera navrhnout hypermoderní kampus Applu, který přijde na pět miliard dolarů.

Téma nakousnuté jako jablko

Režisérka Poiretová si Jobsovu hlášku vybrala z televizního archivu a vřadila na začátek dokumentu, dál ale podobně satirické momenty chybí. Stejně jako konfrontace s managementem Foxconnu nebo Applu, režisérka se nechává příliš jednoduše odbýt. Nedozvíme se, jestli a jak dlouho zástupce firem naháněla, ale ani to, jestli Apple má snahu situaci zlepšit. Naopak nadbytečně a tak trochu „novácky“ působí doprovodné vyděšené smyčce jako z Hitchcocka – paralely mezi špinavým prostředím a naleštěnými iVýrobky nebo fakt, že spolubydlící vyrábějící prostředky komunikace mezi sebou za celé měsíce neprohodí jediné slovo, jsou silné samy o sobě.

Kde vyrábí Apple je v portfoliu Jednoho světa tradičním reportážním dokumentem, který předkládá především závažné informace. Chybí tu průvodce typu Michaela Moorea. Poiretová postupně k rozklepaným záběrům z továrny přidává konkrétní případy zaměstnanců (pracovní úrazy, neúspěšný i úspěšný pokus o sebevraždu) a dotkne se i znečišťování prostředí, ale celkově je téma vždy nakousnuté podobně jako logo Applu. 

Nic to nemění na tom, že dokument Kde vyrábí Apple dává štítku Made in China a jemu podobným trochu hlubší rozměr. Vnímavější diváky přitom konfrontuje s vlastní bezcitností a pokrytectvím, protože nejde jen o Apple nebo technologie. Často nevíme, kde se vyrábí oblečení, které nosíme, nebo čokoláda, kterou jíme. Jak ostatně upozorňují i další snímky uváděné v rámci Jednoho světa.

Autor žije v domácnosti s iPodem, iPadem a MacBookem

Kde vyrábí Apple (Inside Apple)
Francie / 2013 / 54 min.

Film se bude promítat 6. 3. v malém sále kina Světozor (20:00), 7. 3. ve velkém sále kina Atlas (21:30), při projekci 10. 3. ve velkém sále kina Světozor (21:45) proběhne debata s režisérkou.